Předseda nejvyšší volební rady Elvis Amoroso uvedl, že představitelé EU nejsou ve Venezuele vítání, jelikož zůstává v platnosti to, co označil jako „genocidní sankce proti Bolívarovské republice Venezuela a zejména její vládě“. Evropská unie ovšem zachovává sankce pouze proti zhruba 50 Venezuelanům obviněným z represí nebo snah o podkopání demokracie, nikoliv však proti vládě jako celku, podotkla AP.

Agentura také připomněla, že Evropská unie před dvěma týdny dočasně zrušila sankce proti čtyřem činitelům spojeným s volebním úřadem včetně Amorosa. Caracas nicméně tento krok odmítl a označil ho za selektivní a nedostatečný.

„Obyvatelé Venezuely by měli mít možnost zvolit si svého příštího prezidenta v důvěryhodných, transparentních a konkurenčních volbách, které podpoří mezinárodní pozorování, včetně toho od Evropské unie,“ reagovala na rozhodnutí Caracasu mise EU v latinskoamerické zemi na síti X.

Volební rada stanovila prezidentské volby na 28. července. O třetí mandát se v nich bude ucházet jednašedesátiletý autoritářský prezident Nicolás Maduro, který se k moci dostal v roce 2013 díky tomu, že si ho před smrtí v roce 2013 vybral za svého nástupce Hugo Chávez.

U moci se podle západních médií drží za pomoci pronásledování svých kritiků a nesvobodným volbám, za což na jeho režim uvalily sankce USA i EU. Opozici bude zastupovat kariérní diplomat Edmundo González Urrutia.

Poslední prezidentské volby se ve Venezuele konaly v roce 2018, ale velká část opozice je bojkotovala jako nedemokratické. Madurova vláda se loni s opozicí dohodla na uspořádání dalšího hlasování, což přimělo Spojené státy k dočasnému uvolnění ropných sankcí, poznamenal Reuters. V dubnu Washington sankce na venezuelský ropný průmysl znovu uvalil kvůli tomu, že Maduro omezil možnosti opozice kandidovat v prezidentských volbách.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít