Více se přiblížil Orbánovi, říká o prvním Ficově proslovu po atentátu spoluzakladatel Směru Zala
Slovenský premiér a předseda strany Směr Robert Fico vystoupil poprvé od atentátu, který na něj byl spáchán v polovině května. Zveřejnil čtvrthodinové video na sociálních sítích. Říká v něm, že vůči útočníkovi necítí nenávist, ale označuje ho za „aktivistu politické opozice“. Podle spoluzakladatele Směru a bývalého poslance Roberta Zaly Fico v projevu naznačil, že nic nezměnil na své dosavadní politice.
„Opozice zneužívá to, jak velké demokracie prosazují jediný povinný názor v zásadních zahraničněpolitických otázkách a odmítají suverénní postoje malých zemí. Ve vnitrostátní slovenské politice se to projevuje tak, že jakékoliv násilné a nenávistné excesy proti legitimní vládní moci se na mezinárodní úrovni tolerují bez jakéhokoli komentáře. Opozice nebyla schopna posoudit, protože ji k tomu nikdo nenutil, kam svou agresivní a nenávistnou politikou dostala část společnosti. A bylo pouze otázkou času, kdy dojde k tragédii,“ řekl slovenský premiér Robert Fico.
Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka zareagoval, že první vystoupení Fica po atentátu je pro něj zklamáním, protože místo toho, aby aktivně přispěl ke společenskému smíru, nazval atentátníka „aktivistou politické opozice“.
Proč Fico v tom svém projevu spojoval útočníka s opozicí, i když ta atentát odsoudila?
To je samozřejmě pokračování klasické taktiky, ve které Robert Fico naznačil, že nic nemění na té politice, kterou vedl i doteď, že tedy ten hlavní spor a hlavní boj probíhá mezi všeobecně opozicí a všeobecně koalicí. Nerozlišoval, že v koalici jsou různé politické strany, ani že v opozici jsem různé politické strany. Ostře to vyhranil jako boj mezi mezi koalicí a opozicí.
VIDEO: Fico se poprvé vyjádřil k útoku. Střelec je podle něj posel zla a aktivista frustrované opozice
Číst článek
Nejpodstatnější na tom bylo to, že v tom velkorysém odpuštění atentátníkovi jednoznačně naznačil, že atentátník byl jen obětí opozice a jejího nenávistného boje.
A pro takové tvrzení jsou nějaké indicie?
Ale ne, to je vysloveně ideologicky nebo ideologicko–politický postoj, ve kterém dal jednoznačně najevo, že bude pokračovat nezměněná forma politického zápasu mezi koalicí a opozicí všeobecně. Navíc ani nerozlišoval, zda je to stanovisko Směru, Hlasu anebo Slovenské národní strany. Postavil to ostře do protikladu „vládní koalice versus opozice“.
Kromě toho, že premiér Fico v tom svém projevu kritizoval opozici a také média, se pustil i do Evropské unie. Řekl, že v ní převládá „politika jediného správného názoru“. Jak tomu rozumíte?
Ano, to je trošku nový moment v jeho projevu, protože doteď vždycky hrál na dvě strany s tím, že Evropská unie je pro nás velmi podstatným partnerem, se kterým musíme vycházet, se kterým musíme dosahovat dohod. Tentokrát to postavil vysloveně tak, že Evropská unie je ta, kdo je na vině, protože uznává jen jediný správný názor.
5:32
Radikální a zásadový, ale bez Pellegriniho charismatu, hodnotí nového předsedu Hlasu politolog Abrahám
Číst článek
Tím měl na mysli samozřejmě hlavně vztah k Ukrajině a vztah k ruské agresi vůči Ukrajině. Tam se tedy neshodl se svojí deklarovanou snahou o porozumění. A všimněte si, že ještě je tam taky velmi silný ideologický moment. Postavil koncept velkých demokracií a malých států. Aby nemusel jmenovat jednotlivé státy, tak je označil jako velké demokracie, které vnucují ten jeden názor těm malým státům. A malé státy se musí bránit a musí si ubránit svoji suverenitu. Kdybych to shrnul do jednoduché věty, je to něco jako manifest národního konzervativismu.
Čím si vysvětlujete, že s tímto tématem, trochu novým, jak jste řekl, přišel Fico ve svém prvním projevu po atentátu a že všechna ta témata, abych tak řekl, spojil dohromady?
Myslím, že je to vědomé a záměrné. Je to jako opsané od národně konzervativních politických stran napříč Evropou. Je to téma, které vidíme u libovolné krajní pravice nebo tedy v národně-konzervativních stranách, které si musí proti Evropské unii udržovat suverenitu, musí za tu suverenitu bojovat.
Samozřejmě Robert Fico zašel ještě trochu dál, protože k té suverenitě připočítal i ochranu Ruska a navíc přidal i Čínu s tím, že pokud chceme vést politiku na všechny čtyři světové strany, což je jeho koncept, tak samozřejmě musíme uznávat i to, že zde existují Rusko a Čína, a odsoudil i „vývoz demokracie“. Jinými slovy jaksi legitimizoval, že Rusko a Čína mají právo mít režimy, jaké chtějí mít. To je též nový prvek v jeho politice. Tady se více přiblížil Viktoru Orbánovi.
