Ankara již dvakrát vyzvala Spojené státy, kde Gülen již delší dobu žije, k jeho vydání. Ve čtvrtek na něj dokonce istanbulský soud vydal mezinárodní zatykač. Duchovní Gülen několikrát důrazně odmítl, že by se na převratu jakkoli podílel.

Domnívá se, že turecké soudnictví není nezávislé. Zatykač považuje za další důkaz příklonu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k autoritativnímu režimu.

Tisková agentura Anadolu v pátek informovala, že AKP, založená Erdoganem, vydala oběžník vyzývající členy k „okamžitému zahájení úsilí zbavit se těch, kteří jsou spojeni s Gülenovým hnutím nebo kteří podporují hanebný puč".

Dokument rovněž nabádá místní odbočky strany, aby během čistek zabránily „agitacím a drbům".

Čistky v armádě i fotbale

Čistky v turecké státní správě a armádě se už dotkly více než 60 tisíců lidí. O práci přišlo třeba 1400 vojáků. Odvoláno bylo také zhruba 40 procent tureckých generálů a admirálů. V rámci armády jich bylo přeobsazeno dalších 167.

Vláda chce čistkami zabránit případnému dalšímu pokusu o vojenský převrat. Podle Erdogana při tom posledním zemřelo 237 lidí nepočítaje pučisty a přes 2100 lidí bylo zraněno. V reakci na nezdařený státní převrat byl v zemi vyhlášen výjimečný stav, který má platit tři měsíce.

Kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí Erdogan dekretem nařídil zavřít 15 univerzit, 19 odborových svazů, 35 zdravotnických zařízení a stovky soukromých škol, spolků a nadací.

Čistka se dotkla třeba také fotbalu. V návaznosti na nezdařený pokus o převrat bylo v Turecku vyhozeno 94 funkcionářů včetně rozhodčích. Informovala o tom Turecká fotbalová federace.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít