Ze Sýrie stále proudí davy uprchlíků. Jordánsku pomáhá OSN
Syrská občanská válka je s přibývajícím časem stále krvavější a mnozí odborníci varují, že možnost politického řešení už asi definitivně zmizela. Přibývá hlasů, že se Syřané stali nástrojem v dalším souboji velmocí o kontrolu Blízkého východu. O to tragičtěji pak působí smutné příběhy obyčejných lidí – třeba uprchlíků, které válka vyhnala z jejich domovů. Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček o nich natáčel v Jordánsku.
Před dvěma dny jsem byl na syrské hranici, z druhé strany bylo slyšet bombardování měst a vesnic. A přes hranici se pod palbou valily stovky uprchlíků do bezpečí.
O své osobní svědectví se se mnou dělí šéf Uřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Jordánsku Andrew Harper:
V jordánském táboře OSN pro syrské uprchlíky natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček
„Přišla třeba rodina, kde byl otec a tři synové zabiti. Jejich matku přinesli na nosítkách, protože jí výbuch utrhl nohu. Její jedenáctiletá dcera přišla o ruku a ještě byla v šoku. Vojáků se ptala: ‚Kde mám ruku, kde mám ruku?‘“
Počet Syřanů, kteří uprchli před násilím ze své země, už se počítá ve stovkách tisíc. Tady v ulicích Ammánu se přitom na první pohled nedá poznat, kdo je místní, kdo čerstvý uprchlík ze Sýrie a kdo je běženec z Iráku či z Palestiny, odkud jsou jich tu také statisíce.
Jordánská vláda odhaduje, že od loňského března do země přišlo 145 tisíc Syřanů a denně přibývají stovky dalších. Jordánsko se jim snaží od samého počátku krize pomáhat – děti mohou bezplatně do škol, Syřané mají přístup k lékařské péči. Možnosti Jordánska už jsou ale velmi napjaté. Země nemá moc přírodních zdrojů, potýká se s ekonomickými problémy, deficit každoročně dosahuje tří miliard dolarů.
Uprchlíci, se kterými jsem mluvil, si ale stěžují, že dostávají málo – například prý mají problém platit za nuzné byty, které jim Jordánci pronajímají.
Představitel OSN Harper přikyvuje: „Určitě pořád neděláme dost. V Jordánsku finančně podporujeme asi tisíc rodin, ale potřebovalo by to desetkrát víc lidí. Na to ale prostě nemáme peníze. Mimochodem jsme rádi, že Česká republika byla mezi prvními, kdo naší organizaci přispěl. Nešlo o miliony dolarů, ale bylo to velmi užitečné, protože to motivovalo i další státy.“
Harper zmínil tři miliony korun, které česká vláda vyčlenila na pomoc poskytovanou agenturou OSN uprchlíkům ze Sýrie.
Nabízí se samozřejmě otázka, jestli se mezi zoufalými civilisty nemohou skrývat i třeba váleční zločinci. Činitel OSN odpovídá, že takoví lidé obvykle nestojí o pomoc a oficiální registraci u mezinárodních organizací.
„Snažíme se uprchlíky prověřovat, jak nejlépe to jde, úplně jistí si ale samozřejmě nemůžeme být nikdy. Možná nejlepší vodítko, jestli se někdo dopouštěl nějakých zločinů, jsou reakce samotných uprchlíků. Většina běženců jsou ženy a děti, pokud by se ale mezi muži objevil někdo s problematickou minulostí, dříve nebo později by na to určitě sami uprchlíci upozornili,“ tvrdí.
Na severu Jordánska mezitím vyrostl nový tábor, který časem může pojmout až sto tisíc běženců. Válka v Sýrii zuří dál, a jak říká Andrew Harper, nezbývá než doufat, že se tábor nikdy nenaplní.
