Brusel chce podpořit menší zemědělce. Limity na přímé platby by se dotkly Agrofertu a dalších velkých firem
V přepočtu přes 150 miliard korun by mohli získat čeští zemědělci z evropských fondů v letech 2021 až 2027. Podle informací Radiožurnálu to v pátek navrhne Evropská komise. Pro české zemědělce tak vyčlenila o necelých pět procent méně než v současném rozpočtovém období. Mnohem citelněji se jich ale mohou dotknout navržené limity na přímé platby.
Každý zemědělský podnik bude moct podle návrhu dostat v přepočtu ročně maximálně 1,5 až 2,5 milionu korun. Komise tím chce podpořit co největší počet malých a středních farmářů.
To by ale mělo výrazný dopad na české zemědělství. To je v unii výjimečné vysokým podílem velkých agrárních firem, které také tradičně získávají i nejvíc evropských peněz. Českou jedničkou v této oblasti je holding Agrofert.
1:30
Cena řepky klesá, zemědělcům se přestává vyplácet. Nemáme ji čím nahradit, říkají
Číst článek
Pokud návrh schválí členské země a Evropský parlament, mohou tak tyto velké zemědělské podniky přijít o značnou část současných unijních dotací.
Odstranění stropů
Roční limity na přímé platby mají být v daném rozmezí odstupňovány do čtyř úrovní. Jejich dopady mají zmírnit výjimky, jako nezapočítávání nákladů na mzdy nebo sociální pojištění zaměstnanců. Mzdové výdaje v českém zemědělství jsou ve srovnání se zbytkem unie nadprůměrné.
Vláda v demisi Andreje Babiše z hnutí ANO v unii usilovala o odstranění těchto stropů na přímé platby zemědělcům. Její předseda je bývalým majitelem společnosti Agrofert, kterou loni převedl do svěřenského fondu.
K významným příjemcům zemědělských dotací patří také koncern Úsovsko, který vedl současný ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Ten část svých akcií před vstupem do vlády převedl na manželku.
