„Uvědomujeme si, že Ukrajina je v obranné pozici, že je oběť. Válku nerozpoutala a brání se. To je naprosto neoddiskutovatelné,“ říká mluvčí české pobočky Amnesty International Erik Bartoš.
Válka na Ukrajině trvá již téměř půl roku. O humanitární situaci v zemi po celou dobu reportuje mezinárodní organizace Amnesty International, které ale kvůli své poslední zprávě čelí značné kritice.
Jak tvrdí ředitelka Linda Sokačová, Rusko nemůže v žádném případě zprávu používat k obhajování útoků na civilní objekty. Za zprávou však stojí, protože se podle ní opírá o jasné důkazy.
„Jedno z mých přesvědčení je, že je potřeba, aby se demokratické země podporovaly, aby svoboda byla podpořena kdekoli na světě. Proto to Nancy Pelosiová udělala,“ říká Miloš Vystrčil (ODS).
Pokalčuková uvedla, že AI mimoděk „vytvořila materiál, který zní jako podpora ruských narativů o invazi“. Zpráva se podle ní ve snaze ochránit civilisty stala nástrojem ruské propagandy.
Ukrajinská armáda podle mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International používá civilní budovy k vojenským aktivitám. Organizace také tvrdí, že vybrané ruské útoky byly válečnými zločiny.
„Pokud nebude tamní armáda hnána k odpovědnosti, bude i nadále brutálním způsobem pošlapávat životy lidí,“ upozorňuje organizace Amnesty International.
Proruští separatisté v Doněcku schválili používání trestu smrti, platit bude od rok 2025. Nedávno k němu jejich soud odsoudil dva Brity a jednoho Maročana, kteří bojovali za Ukrajinu.
V případě odsouzení by Assangeovi v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Ten svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář.
Luis Manuel Otero Alcántara a Maykel Castillo jsou obžalovaní z narušení veřejného klidu. K jejich propuštění vyzvaly organizace na ochranu lidských práv.
Meziročně počet vykonaných trestů smrti stoupl o 20 procent, v Íránu bylo popraveno 314 odsouzených. Mnoho lidí bylo v této zemi takto potrestáno za zločiny spojené s drogovou kriminalitou.
Ruský poslanec Amnesty International také vyčetl, že „bez důkazů“ obviňuje Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině a ani slůvkem se nezmiňuje o údajných zločinech kyjevského režimu.
Obžalobě v souvislosti s vraždou novináře čelí 26 občanů Saúdské Arábie. Záměr předat případ do arabského království kritizuje organizace Amnesty International.
„Prezident Biden sice oznámil svůj záměr, ale neudělal pro to žádný zásadní krok,“ uvedl advokát a lidskoprávní aktivista Wells Dixon. K uzavření Guantánama vyzvala i organizace Amnesty International.
Neziskové organizace a advokáti dlouhodobě kritizují ukládání mírných a podmíněných trestů. Podle nich neberou dostatečný ohled na psychiku oběti, které se s následky musejí vypořádávat dlouhodobě.
Napsat dopis politickému vězni je možné v rámci Maratonu psaní dopisů, kterou pořádá v Česku po jedenácté Amnesty International. Podle koordinátorky je důležité, že jsou za iniciativou vidět výsledky.
Káhira podle francouzského investigativního serveru Disclose využívala zpravodajské informace poskytnuté Paříží k úderům na sítě pašeráků zbraní, drog a migrantů.
Podle jednoho ze zadržených se obvinění opírala o to, že se setkal s kolegou propuštěným z vězení a pomohl rodině chudého rolníka obstarat si palivové dříví. Odsouzen byl za organizování protestů.
Noví saúdskoarabští majitelé „strak“ budí kontroverzi a kritici poukazují na snahu o vylepšení image země, ve které dochází k obrovskému porušování lidských práv.
Zvláštní uznání se porota rozhodla udělit filmu Poslouchej, který přibližuje komplikovaný osud pětičlenné rodiny portugalských přistěhovalců na předměstí Londýna.
„Pokud se začneme na lidská práva dívat politickým prizmatem, tak budou časem porušována práva seniorů a nikdo se jich nezastane,“ nastiňuje ředitelka české Amnesty International Linda Sokačová.
Soud poslal na dva měsíce do vazby tři podezřelé z úmyslného poškození plynovodu na poloostrově. Jedním z podezřelých je Nariman Dželjal, místopředseda neoficiálního parlamentu krymských Tatarů.
Ukrajinský poloostrov Krym anektovalo v roce 2014 Rusko. Západ tento krok odsoudil a uvalil na Moskvu ekonomické sankce. Proti připojení území k Rusku se stavěla také menšina krymských Tatarů.
Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.