Říkali mu Armagedon a z jeho životních osudů čerpal inspiraci spisovatel Bohumil Hrabal. Teď se historikovi Zdeňku Bauerovi podařilo vypátrat, kdo Armagedon je a jaký byl jeho opravdový život.
Lahůdkářství / Pivovar||red|Literatura|KNIŽNÍ SOUTĚŽ
Co jedl Karel IV. a co Jiří z Poděbrad? A jak starý je vlastně špekáček? Tomu všemu se věnuje Christian Szabo ve svém knižním gastronomickém projektu Evoluce českého jídla.
Se zrodem Československa vzniklo v Praze několik desítek nouzových kolonií. Po sto letech zbytky prostupuje městská divočina s prvky vágního terénu. Pro město jsou to ale cenné přírodní biotopy.
Nejnárodnější z českých národních buditelů Karel Havlíček Borovský po sobě zanechal dceru. Té se chopili pozůstalí obrozenci, chtěli ji podle svého obrazu přetvořit v symbol pro české ženy. Narazili.
Okouzlený Ruskem byl již Josef Dobrovský, pro kterého byla země ochráncem dalších slovanských národů. Někteří lidé zase podporovali setrvat uvnitř monarchie a udržovat ideologii austroslavismu.
Po odjezdu v roce 1979 Daňu Horákovou obvinění ze spolupráce s StB dále pronásledovalo i v Západním Německu, a to o desítky let později, když měla nastoupit na pozici ministryně kultury.
Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.
První důkaz o dvouocasém lvu ve znaku je z roku 1247. Syn Václava I., pozdější Přemysl Otakar II., se stal moravským markrabětem a druhý lví ocas symbolizoval spoluvládu otce a syna.
Cena Rudolfa Medka se uděluje od roku 2008. Cílem je ocenit osobnosti z oblasti vědy a kultury, které se zabývají česko-ruskými vztahy ve 20. století a jejich vývojem.
„Přemlouvali mě, abych tam do té doby zůstala. Bývala jsem tam hrozně ráda, ale tehdy jsem si postavila hlavu, že chci domů. Kdybych tam zůstala, tak už tu dnes nejsem,“ říká Antonie Kašparová.
Autorem výtvarného návrhu je Petr Štěpán. Celý aršík obsahuje deset známek s nominální hodnotou zastoupenou písmenem B, každou s portrétem prezidenta České republiky, ale s pozadím v jiné barvě.
První máj se slavil prostřednictvím průvodů, které se tvářily jako spontánní manifestace. Ve skutečnosti šlo o připravované akce, na kterých se vyžadovala účast.
„Bohu jsem nevyčítala, proč právě já. Spíš jsem se divila, že jsem se tam octla právě já, která jsem těm věcem vůbec nerozuměla,“ vzpomínala sestra Bohdanka.
47:23
Praha||Adam Drda, Rostislav Šíma|Historie|Příběhy 20. století
Paní Jarmila násilné bachaře nikdy nezažalovala a nezná jejich jména. Nejdřív se bála, později chtěla zapomenout a událost vytěsnit. Další díl pořadu Příběhy 20. století.
49:49
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
„I když se jednalo o nejdelší raně novověký ozbrojený konflikt, válka nikde reálně neprobíhala celých třicet let a lidé žili svůj život se svými běžnými strastmi a radostmi,“ říká autor knihy.
Operace tehdy zachránila život šestatřicetiletému Josefovi Mynářovi, který trpěl nevyléčitelným nádorovým onemocněním jater. „Už jenom okraj jater vypadal jako játra,“ vzpomíná Mynář.
„Klenoty se staly po vzniku republiky takzvanou korunou bez krále. Byly jakýmsi reliktem doby monarchie a republika se k nim snažila zaujmout stanovisko, najít vztah,“ říká historik.
Výstavu si od jejího otevření v úterý i ve středu prohlédlo v průměru 4300 lidí denně. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.
„Před rozdělením Československa vznikl sociologický průzkum, jak se Slováci dívají na Čechy a jak se Češi dívají na Slováky,“ říká historik Stehlík. „Dnes bychom něco podobného těžko vydali.“
49:31
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
V televizi jsme sledovali emoční výlevy v reality show VyVolení, s kamarády klábosili prostřednictvím ICQ a krátili si volnou chvíli hraním hada na tlačítkovém telefonu značky Nokia. Pamatujete?
Moravec, někdejší velitel československé rozvědky pracující pro exilovou vládu v Londýně, je považován za autora plánu na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Poslední dva roky se kvůli pandemii počty cestujících do jeho historie zapíšou možná stejně silně jako otevření nového terminálu nebo přejmenování po prvním českém prezidentovi.
Před 80 lety padl v přestřelce s gestapem poslední z legendární odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek – výborný střelec, který se stal ve své době nejhledanějším mužem protektorátu.