„Zajímavým specifikem české kuchyně je, že používá množství hub. A to není samozřejmost, protože existují krajiny, které houbám nevěnují patřičnou úctu a pozornost,“ píše se v jedné z prvních kapitol knihy. Ta mimo jiné popisuje okolnosti první zaznamenané otravy houbami.

„Češi k nim mají blízký vztah. Důkazem jsou půvabné názvy, které jim dáváme a které se liší napříč regiony. Bílému lanýži říkají v okolí Luhačovic baraní vajca. Pýchavce obecné na Chudenicku mužíčkův tabák. Ryzcům na Kopanicích mléč, jelikož roní mléko, a liškám kurjačky, protože jich je často mnoho pohromadě jako kuřátek u kvočny,“ stojí dál.

Jaké ingredience a jídla sdílíme s dalšími zeměmi a jaké jsou už po staletí považovány za typicky české? Co jedl Karel IV. a co Jiří z Poděbrad? A jak starý je vlastně špekáček a kdo ho vymyslel? Tomu všemu se věnuje Christian Szabo ve svém gastronomickém projektu Evoluce českého jídla.

„Už je to řádka let, co jsem v Praze začal organizovat kulinární exkurze. Jedna z prvních otázek, na kterou se totiž turisté ptají, je: Co je typické české jídlo? Jak se ukázalo, odpověď vůbec není jednoduchá,“ popisuje Szabo.

„Prostudoval jsem desítky knih spojených s historií jídla. Časem jsem si uvědomil, že česká kuchyně je nejenom neuvěřitelně zajímavá, ale že čtyři hodiny zdaleka nestačí na to, abych ji popsal v celé své šíři. Navíc jsem si všimnul, že ani místní, natož turisté, o historii českého jídla moc nevědí. A proto vznikla tato kniha.“

Čtenáři v knižní Evoluci českého jídla najdou informace, které by měly zpochybnit některé udržované stereotypy a možná i inspirovat kuchaře při vytváření moderní tuzemské kuchyně. Knihu vydalo nakladatelství Argo.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o pět publikací Evoluce českého jídla, napište nám až do pátku 12. července do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku: