Před 50 lety vzplála ve Vsetíně lidská pochodeň. Historik nesouhlasil s komunistickou normalizací
Lidé ve Vsetíně si připomínají sebeupálení Bohumila Peroutky. Historik se 28.října 1969 upálil na protest proti okupaci Československa a nastupující tuhé komunistické normalizaci. Před svou smrtí publikoval článek, ve kterém kritizuje vývoj společnosti po okupaci. Následné represe ze strany komunistů ho dohnaly k tragickému činu.
Bohumil Peroutka vyrůstal od dětství ve Vsetíně a s výjimkou studií na univerzitě v Brně zůstal Valašsku věrný do posledních okamžiků života. Na počátku 50. let učil na základních a středních školách a v září 1955 nastoupil do Okresního archivu ve Vsetíně, kde se vypracoval na uznávaného regionální historika.
Bibliografie jeho článků ukazuje na velkou šíři témat, kterým se věnoval a o nichž dokázal velmi zasvěceně a přitom přístupným jazykem psát. Žil sám a všechen čas věnoval především bádání.
Šest let byl Peroutka ředitelem tamního okresního archívu, vedl také vsetínské muzeum. Srpnová okupace v roce 1968 ho citelně zasáhla, daleko víc na něj ale doléhalo přitvrzení poměrů po dubnu 1969, kdy se do vedení KSČ dostal Gustáv Husák.
Peroutka, aby připomněl cosi z nadějí předcházejícího roku, napsal článek k blížícímu se výročí vzniku Československa.
Mimo jiné napsal: „Lid, tento ústavou proklamovaný zdroj vší moci ve státě, jakoby se začínal ztrácet na pozadí budovatelských závodů a měnit ze subjektu vlády v její objekt. Socialismus, který měl znamenat osvobození člověka, se stával jakýmsi návratem k feudalismu.“
22. října 1969 článek publikoval v okresních novinách. Následoval vyhazov z práce. 28. října se obalil térovým papírem a zapálil. Za dva dny v nemocnici zemřel, připomíná současný šéf vsetínského archívu Tomáš Baletka. Bylo mu 43 let.
