I po deseti letech za mřížemi zůstal přesvědčeným komunistou a trpělivá touha po moci ho vynesla až do nejvyšších stranických a politických funkcí v socialistickém Československu. Po roce 1970 neměl nikdo v této zemi větší moc, přesto po listopadové revoluci zmizel z veřejného prostoru ze dne na den a jeho životní osudy zůstávají dodnes spíš záhadou.

• Přehrát31.1.2018 Husákova zatáčka

  Poslechněte si rozhlasový dokument, který zachytává svědectví Husákových pamětníků

Rozhlasový dokument Husákova zatáčka se nezabývá historií komunistické strany Československa ani složitými peripetiemi Husákova politického života. Je svědectvím pamětníků, kteří Husáka osobně znali a za dobu spolupráce si na něj vytvořili nějaký názor. 

Husákův životopisec a blízký spolupracovník Viliam Plevza o svém šéfovi například říká. „Já jsem Husáka nikdy neviděl s peněženkou. Byl silný kuřák a často mu došly cigarety. Tak si ode mě půjčil peníze, poslal šoféra pro cigarety a tím to skončilo. Nikdy mi ty peníze nevrátil.“

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Bývalý prezident a generální tajemník ÚV KSČ se stává i součástí mýtů. Jeho jméno nese neoficiálně nejen zatáčka k vile, kterou si koupil po propuštění z vězení, ale třeba i hospoda v Dúbravce, která stojí ve stejné ulici jako Husákův rodný dům. A to přesto, že do této hospody podle pamětníků nikdy nechodil. 

I v Praze existuje podobná legenda. Těšnovskému tunelu pod tehdejší budovou ÚV KSČ (dnes ministerstvo dopravy) se říká Husákovo ticho. Legenda praví, že ho prezident nechal postavit právě kvůli tomu, aby hluk projíždějících aut nerušil komunistická zasedání. 

Gustáv Husák zemřel 18. listopadu 1991 a jeho smrt si dobový tisk připomněl jen okrajově. Kdyby nebylo sporu o poslední pomazání z rukou arcibiskupa Jána Sokola, mluvilo by se o něm ještě méně. Pochovaný je na malém hřbitově na okraji Bratislavy. 

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít