Obstrukce oddálily hlasování o Lex OZE III. Vládní ‚přílepek‘ k zákonu snižující dotace solárům se zredukuje
- Poslanci kvůli obstrukcím ve Sněmovně ve středu ve třetím čtení neprojednají změny v energetickém zákoně, známém jako lex OZE III. K hlasování by mohlo dojít v pátek. Zákon je zásadní pro další rozvoj a fungování komunitní energetiky a také pro rozvoj akumulace a flexibility dodávek energií ze zelených zdrojů.
- Kontroverzní věc z něj ale udělal přílepek, kterým chtěla ministerstva financí a průmyslu řešit škrty v dotacích na podporované obnovitelné zdroje, především starší solární elektrárny, s nimiž počítá rozpočet státu na příští rok. Celkem se mělo jednat o úsporu za víc než 20 miliard korun.
- Vládní koalice ale zřejmě vlastní návrhy opatření kvůli hrozbě žalob investorů zredukuje. Jde celkem o čtyři pozměňovací návrhy, které vypracovala ministerstva financí a průmyslu. Zbýt mají jen dva.
Novela energetického zákona Lex OZE III se stala v Poslanecké sněmovně terčem obstrukcí a tahanic. Opatření, která měla státu umožnit už příští rok až dvacetimiliardovou úsporu na dotacích, totiž nejdřív vyvolala velký odpor Solární asociace i Hospodářské komory, která je označila za neústavní.
Trojice zahraničních investorů do tuzemských fotovoltaik také už ministerstvu financí oznámila, že je připravená žalovat Česko za porušení ochrany investic a spravedlivého zacházení s investory, pokud návrhy schválí. Ministry a poslance také navštívili velvyslanci mateřských zemí dotčených investorů.
8:10
Solární baroni mají státu doplatit za podvody 43 milionů korun. Ministerstvo ale částku nevymáhá
Číst článek
Koalice se pak zjevně pod tlakem těchto hrozeb, jak v minulých týdnech také informovaly Hospodářské noviny, dohodla, že dva ze čtyř svých pozměňovacích návrhů stáhne nebo je při hlasování ve třetím čtení zamítne.
Ve středu, kdy se mělo o návrzích a celé novele hlasovat ve třetím čtení, se proti novele kvůli vládnímu přílepku vymezila i opozice.
Předseda ANO Andrej Babiš podle ČTK ve zjevně zdržovacím vystoupení k programu schůze totiž mimo jiné naznačil, že cílem je oddálení schvalování právě novely energetického zákona, tedy lex OZE III, a to kvůli omezení dotací na podporované zdroje. Zástupci hnutí se údajně obávají možných budoucích arbitráží.
O Lex OZE III by se tak nyní mohlo jednat nejdříve v pátek.
Zároveň by při hlasování mělo dojít i k redukci přílepku. Chystaný krok Českému rozhlasu potvrdil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Mohu potvrdit, že o tom jednáme. Měli jsme o tom v minulých týdnech velmi obsáhlou debatu, posuzovali jsme to jak z právního, tak i finančního hlediska. Samozřejmě nás také zajímá, jestli ty věci vůbec reálně budou fungovat. Mě jako ministra průmyslu tam zajímá i velmi důležitý aspekt, a to je otázka stability právního prostředí,“ řekl Vlček.
Stáhnout nebo při hlasování zamítnout by se měl návrh, který měl zavést zrušení dotací cen solární elektřiny v době, kdy jsou na krátkodobém (spotovém) trhu s elektřinou záporné ceny. O dotaci by přišli provozovatelé fotovoltaik i v případě, že by během doby záporných cen energii uložili do baterií.
‚Nefungovalo by to‘
Návrh měl platit již od poloviny příštího roku. Opatření vypracovalo ministerstvo průmyslu a do lex OZE III ho spolu s dalšími návrhy načetl předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS). „Není to šťastně napsané, nefungovalo by to,“ uvedl na dotaz, zda pozměňovací návrh stáhne.
Stanjura: Máme šest nástrojů na snížení dotací podporovaných zdrojů. Budou to desítky miliard dolů
Číst článek
Podobně reaguje i ministr Vlček. „Jednáme, jestli se o tom bude hlasovat. Nechci předbíhat. Každopádně si prověřujeme technické stránky věci, že pokud by tento pozměňující návrh vstoupil v platnost, tak jestli je vůbec v praxi realizovatelný,“ vysvětlil.
Podle Solární asociace je jasné, že jde o nesmysl. Majitelé starších solárů by totiž jednak nestihli do půl roku postavit bateriová úložiště, a i kdyby ano, stejně by jim nepomohla. Podle vyznění návrhu nemají na dotaci v čase záporných cen nárok, ani když vyrobenou energii ukládají.
„Výrobci tak nemají možnost na návrh jakkoliv reagovat. Kromě toho se týká nejen velkých solárních zdrojů, ale všech podporovaných zdrojů energie postavených do roku 2012,“ upozornila nedávno asociace.
Retroaktivní snížení
Druhým opatřením, které v rámci koalice při hlasování zřejmě neprojde, je návrh na snížení hodnoty tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR) u některých starších obnovitelných zdrojů včetně solárních elektráren, které jim zajišťuje návratnost původní investice.
Připravilo ho ministerstvo financí. Podle pozměňovacího návrhu by například u solárních elektráren postavených do roku 2012 mělo platit nižší výnosové procento v pásmu 6,3 až 8,4 procenta.
Nyní přitom platí horní hranice, a to je 8,4 procenta. „Retroaktivní snížení dříve slíbené podpory, za posledních 15 let navíc už podesáté, může jednak zlikvidovat již existující elektrárny a jednak je to signál, že se garantovaná podpora může změnit jedním lusknutím prstu,“ reagoval nedávno na návrh ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
25:19
Expert: Návratnost fotovoltaiky na paneláku je do 10 let. Vyplatí se sdílet energii s místní školou
Číst článek
Zbylá dvě vládní opatření by měla zůstat a sněmovnou projít. Jedná se o prodloužení návratnosti investic do solárních zdrojů z 20 let na celou dobu životnosti instalace.
A projít by měl i návrh, aby solárníkům a dalším majitelům podporovaných zdrojů vznikla nová povinnost udělat si vlastní kontrolu výnosnosti investice a poskytnout všechny výkazy státu. Ten pak na základě těchto čerstvých dat posoudí, zda nejsou jejich provozovny překompenzované a nemají dotaci příliš vysokou.
I tato opatření Solární asociace považuje za nesmyslná. Podle Krčmáře je stanovování individuálního výnosového procenta změnou pravidel, protože doposud se určovalo pro celý sektor. A stanovit výnosy elektrárny do konce životnosti fotovoltaiky je podle něj prakticky nemožné. „Určitě se proti tomu budou investoři bránit,” uvedl Krčmář.
Jak velké snížení dotací zbylé dva vládní návrhy v lex OZE III mohou příští rok přinést, není jasné. Vláda se ale usnesením zavázala, že pokud budou peníze na dotace podporovaných obnovitelných zdrojů v roce 2025 skutečně chybět, tak je zajistí. Z jakých zdrojů, zatím není jasné.
V rozpočtu na příští rok vláda dala na tyto dotace jen 8,5 miliardy korun, odhad ministerstva průmyslu a obchodu přitom je, že bude třeba 31,5 miliardy korun.
Za alarmující nedávno označil situaci kolem projednávání novely zákona Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. Původním smyslem úpravy energetického zákona totiž podle něj bylo konečně po letech legislativně zakotvit akumulaci energie a zavést agregaci flexibility, tedy klíčové prvky pro modernizaci naší energetiky. "Místo toho se z projednávání stal předvolební boj vlády za „lepší“ rozpočet," upozornil.
"Bohužel, kvůli naprosto nesmyslným pozměňovacím návrhům ministra financí Zbyňka Stanjury se z této novely stal nástroj namířený proti majitelům solárních elektráren s cílem snížit provozní podporu pro obnovitelné zdroje," dodal Fousek s tím, že tyto pozměňovací návrhy společně se zhruba 50 dalšími zcela odchýlily současnou debatu a původní záměr zákona. "Ta spočívala v transpozici evropské legislativy, kterou mělo Česko implementovat již před čtyřmi lety. Jsme poslední unijní zemí, která tak stále neučinila," uvedl.
Za zpoždění přijetí novely Česku hrozí miliardové pokuty od Evropské komise. V ohrožení je kvůli tomu také čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, pokud novela nebude schválena do konce letošního roku.
