Řecké ostrovy vysychají. Na ostrovech Leros a Sifnos už kvůli nedostatku vody vyhlásili nouzový stav. Vodní krize v Egejském moři trvá už řadu let, letos se ale situace vyhrotila.
Výzkumníci z Colby College v Maine společně s neziskovou organizací Good Energy zkoumali 250 filmů od roku 2013 do roku 2022. Výsledky jsou podle výzkumníků v rozporu se zájmem diváků.
Už teď klimatická změna podněcuje ozbrojené konflikty, jako třeba v oblasti vysychajícího Čadského jezera. Ty jsou pak samy o sobě motorem migrace, ať vnitrostátní, anebo té mezinárodní.
Hladovku drží i tři další aktivisté. Chtějí německého kancléře přimět, aby vystoupil s prohlášením v němž přizná, že „další existence lidské civilizace je extrémně ohrožena klimatickou katastrofou“.
Vědci ve studii modelovali geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, o nichž je známo, že mohou ohrozit člověka na životě. Nejvíce se zřejmě přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.
Je takzvaný Green Deal v současné podobě politicky obhajitelný? Vladimír Kroc se ptal Jana Dusíka, nově jmenovaného zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi.
Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější zpráva ministerstva životního prostředí.
OSN apeluje na země, aby urovnaly konflikty týkající se vodních zdrojů. Mezi celosvětové dopady nedostatku vody se řadí nucená migrace, nedostatek potravin nebo zdravotní hrozby.
Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle. „Ten aktuální stav je o něco málo horší, než byly průměrné výstupy globálních modelů,“ řekl pro Radiožurnál klimatolog Radim Tolasz.
Za rychlý odklon od fosilních paliv se ve světě běžně manifestuje, loni se na této potřebě shodlo skoro 200 zemí a vědci to považují za naprostý základ pro zmírnění člověkem způsobené změny klimatu.
Některá střediska ve Francii nebo Rakousku byla letos téměř bez sněhu. Ve Spojených státech vlekaři také hlásili významný úbytek sněhu, a to až o polovinu oproti běžné sněhové pokrývce.
„Prodlužuje se vegetační doba – ale to není úplně pozitivní, protože rostliny mají větší spotřebu vody a může docházet k rychlejšímu vysoušení půdy,“ uvádí sedlák Radek Cihlář.
Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá?
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
Celkový počet hurikánů v důsledku klimatické krize nezvyšuje, ale jejich síla je za posledních 40 let satelitních záznamů celkově daleko větší a to hlavně kvůli rostoucím teplotám oceánů a atmosféry.
Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství, okomentovala to bruselská média.
„Chápu, že už si aktivisté vybírají i jinou formu cílů než doposud,“ říká aktivistka Klára Bělíčková. „Je to svévole, která spíš lidi naštve,“ kontruje komentátorka Jana Machalická.
Přestalo být v kurzu popírat změnu klimatu jako takovou. Ti, kdo se snaží brzdit ochranu krajiny před suchem nebo ochranu měst před vlnami horka, mají nové strategie. Ve světě i v Česku.
V Melbourne tento týden vrcholí Australian Open. Jde o jeden ze čtyř největších tenisových turnajů světa a v samotné Austrálii o mezinárodní sportovní událost roku.
Český účastník řekl, že bránu aktivisté pomalují třeba desetkrát, pokud to bude nutné. „Situace je tak vážná, že lidé dělají takovéto ‚voloviny‘, aby upozornili na katastrofu, která přijde,“ dodal.
Ukrajinská města si i během války dávají klimatické cíle a snaží se o přechod k zelené energetice a úspornějším budovám. Věří, že díky tomu budou odolnější a zajistí si energetickou bezpečnost.
„V téhle oblasti běží spousta skvělého výzkumu. V čem ale spočívá asi největší výzva, je spolupráce napříč vědeckými obory,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas termální fyzioložka Hilde Færeviková.
Už v sobotu ráno v Dubaji vyzvala dvacítka účastníků včetně České republiky, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání s rokem 2020 do roku 2050 ztrojnásobila.
Česká republika je připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.
Spojené arabské emiráty věnují 30 miliard amerických dolarů na globální klimatická řešení. V zahajovacím projevu summitu COP28 v Dubaji to prohlásil vládce země Muhammad bin Zájid.