Ve Spojených arabských emirátech začíná 28. klimatická konference OSN (COP28), monstrózní akce o 70 tisících účastnících. Čekají se vyhrocená atmosféra, slovíčkaření i sliby.
Nedostatek financí na projekty ochrany klimatu bude řešit konference COP28. Česko od roku 2020 chudším zemím do tzv. Zeleného klimatického fondu nic neposílá. Chce s tím znovu začít od příštího roku.
„Ukazuje to, jak důležití lidé na konferenci přijíždí, protože tématu připisují velkou důležitost,“ vysvětluje šéf českého centra OSN, jakou roli hraje účast důležitých státníků a osobností.
„Kulisy, ve kterých se bude COP odehrávat, jsou docela dramatické. Z mého pohledu ta provázanost velkých krizí na summit dolehne," říká ředitel českého centra OSN před čtvrtečním zahájením konference.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
„Změna klimatu neznamená jenom, že v průměru bude tepleji, ale že se posunou klimatické parametry extrémního počasí, že se s ním budeme potkávat častěji,“ upozorňuje Miroslav Trnka z Akademie věd.
Studenti na univerzitách v Česku od středy začínají stávkovat za klima. Požadují klimatický zákon, který zaručí kontinuitu české klimatické politiky. Stávka potrvá do pátku.
Keňa je momentálně zalesněná ze sedmi procent, což je o skoro polovinu méně než v roce 1990. Vláda tak vyhradila přes osmdesát milionů dolarů na snahu pokrýt lesy aspoň dalších deset procent krajiny.
„Z hlediska výskytu přirozeného sněhu bude v České republice problém najít místa, kde bude možné denní lyžování,“ říká lyžař a přední český klimatolog Radim Tolasz.
„V říjnu 2023 došlo k výjimečným teplotním anomáliím, které následovaly po čtyřech měsících, kdy byly překonány globální teplotní rekordy,“ konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus.
Jedním z velkých úkolů lidstva je pochopit, že růst do nekonečna není možný, říká profesor Dag Hessen, který se na Univerzitě v Oslu zaměřuje na koloběh uhlíku.
Český stát tvrdí, že klima chrání dostatečně. V pondělí vyšla právní analýza, která zkoumá možnou trestní odpovědnost firem spalujících fosilní paliva v českém prostředí.
Mají se české uhelné společnosti bát trestních oznámení v souvislosti s úmrtími vlivem změny klimatu? Přečtěte si či poslechněte rozhovor Českého rozhlasu s právničkou Eliškou Beranovou.
Studie popisuje jako tři hlavní české fosilní korporace zodpovědné za významný podíl českých skleníkových plynů elektrárenské a teplárenské společnosti spalující hnědé uhlí.
Chránit klima a obecně životní prostředí patří k nebezpečným činnostem. Třetinu obětí z téměř dvou tisíc tvoří domorodé obyvatelstvo. Nejnebezpečnější jsou země Latinské Ameriky.
„Budou vedra, migrace... Krize nepřijde ze dne na den, ale bude nám to ztěžovat život a neprožijeme ho od dětství do poklidného stáří jako generace před námi,“ říká v rozhlasovém dokumentu Magda.
Členka skupiny Sofia agentuře AP řekla, že vlády porušují základní lidská práva na život a zdravé a bezpečné životní prostředí. Ochranu klimatu neberou jako prioritu a chrání jen vlastní ekonomiku.
V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku – pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách.
„Děláme to, protože jsme v nouzové situaci. V existenčním nebezpečí!“ uvedlo hnutí Poslední generace na sociální síti X (dříve Twitter), na které zveřejnilo také video ze své akce.
Doprava se podílí na emisích skleníkových plynů Česka 16 procenty, osobní automobilová sama o sobě víc než 9 procenty. Na té jsou závislí hlavně lidé na venkově s horší dostupností hromadné dopravy.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
První polovina září byla letos teplejší, než jsme v Česku zvyklí. Z dlouhodobého pohledu je to ovšem měsíc, jehož klima se mění po říjnu nejpomaleji. Nejvíc se za šedesát let otepliy srpen a prosinec.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.