Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Do zaostávajících regionů jde jen zlomek peněz. Ministři o tom vědí, ale neřeší to, tvrdí senátor

Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější dostupná zpráva ministerstva životního prostředí. „Kroky musejí být únosné a proveditelné, aby nepopíraly fyzikální zákonitosti. Je třeba mít ambiciózní cíle, ale ty, které jsou stanoveny do roku 2050, by možná byly splnitelné v roce 2080,“ namítá senátor Zbyněk Linhart z hnutí STAN.

Interview Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zbyněk Linhart (STAN)

Zbyněk Linhart (STAN) | Zdroj: Profimedia

Zdůrazňuje přitom, že všechna opatření musejí být pro občany únosná a ekonomicky zvládnutelná. Evropská komise počítá se zřízením Sociálního klimatického fondu, ve kterém má být pro Česko alokováno 44 miliard v rámci sedmi let, což ovšem Linhart považuje za nedostatečné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Zbyněk Linhart z hnutí STAN, předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

Upozorňuje také na to, že Evropa představuje jen malou část světa, který se mnohdy chová v rozporu s proklamacemi o boji s klimatickou změnou. „Čína, Indie a další světové ekonomiky otevírají uhelné elektrárny a je otázka, do jaké míry může Evropa sama ty věci měnit,“ zamýšlí se.

Zároveň připouští, že Česko má, právě pokud jde o využívání uhlí, stále rezervy – vyrábí se z něj 40 procent elektřiny a zatím není plně nahraditelné alternativními zdroji. Od uhlí navíc budou v příštích letech odcházet i okolní země jako Německo nebo Polsko, což povede k větší poptávce a růstu cen paroplynových technologií například i pro teplárenství.

„Všichni přiznávají problém, ale nechtějí ho řešit, protože to znamená přesunout peníze z rozjetých regionů, kde je lze daleko lépe utrácet.“

Zbyněk Linhart

„Ambice je ohromná a je otázka, jestli nehoníme sto zajíců najednou a zda jsme schopni to zvládat, řídit, a především ufinancovat tak, aby to bylo přijatelné,“ dodává předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Boj o peníze

Senátor za Děčín kritizuje nevyváženost v rozdělování evropských fondů, kdy EU sice během 20 let investovala 1,5 bilionu korun na kohezní politiku, ovšem do zaostávajících regionů a konkrétně severozápadu země z toho směřovala jen velmi malá část.

3:57

Peníze na ochranu klimatu posílají bohaté země s větším vlivem na znečistění. Finance ale stále chybí

Číst článek

„Do těchto území šlo paradoxně nejméně peněz. Proklamace jsou jedna věc, ale realita je jinde. Pro srovnání Německo k evropskému příspěvku dává padesátinásobně víc ze státního rozpočtu, čili věřím, že tamní regiony budou úspěšné. Jestli ale Česko k tomu příspěvku nepřidává nic, tak to bude málo,“ zdůrazňuje.

Jako zákonodárce za jednu z vládních stran s tím Linhart podle vlastních slov otravuje i ministry. „Všichni přiznávají problém, ale nechtějí ho moc řešit, protože to znamená ty peníze přesunout z rozjetých regionů, jako je jižní Morava nebo jižní Čechy, kde je lze daleko lépe utrácet. Je to boj o peníze a ve výsledku to všem ostatním vyhovuje, že se neutrácejí u nás, ale u nich,“ popisuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme