Gruzínský sen sice zrušení USAID přivítal, Gruzie však patřila k významným příjemcům americké hospodářské a vojenské pomoci. O tu teď přichází. „Gruzie nemá dostatek strategického významu, aby přitáhla Trumpovu pozornost,“ vysvětlila Bechná a dodala, že se staronový americký prezident zaměří spíše na globální priority.

Konec americké pomoci

USAID v Gruzii financovala celkem 39 programů v rámci několika neziskových organizací, jejichž roční obrat činil až 70 milionů dolarů (téměř 1,7 miliardy korun). Se zmrazením americké zahraniční pomoci musely všechny své programy zastavit, potvrdila pro iROZHLAS.cz Noemi Seregi, regionální manažerka pro Gruzii z Charity České republiky.

„Je to obrovská částka. Ty projekty se zaměřovaly na ekonomické reformy, podporu investic soukromého sektoru a demokratických procesů či zlepšování vzdělávání. Zároveň hrály důležitou roli v integraci Gruzie do Evropské unie,“ popsala Seregi a dodala, že ukončení programů si vyžádalo i vlnu propouštění.

To může mít podle expertky na Jižní Kavkaz Bechné negativní dopad na celou Gruzii. „Oslabení financování může vést ke snížení kapacit nevládních organizací, které se zabývají monitorováním voleb, obhajobou občanských práv a dohledem nad transparentností vládních institucí,“ upozornila.

Postoj Gruzínského snu

„Celosvětový skandál USAID ukázal, že bychom měli plně získat zpět naši zemi,“ prohlásil minulou středu výkonný tajemník prokremelské vládnoucí strany Gruzínský sen Mamuka Mdinaradze. Tento výrok podle Bechné jen odráží pokračující snahu gruzínské vlády omezit zahraniční vliv.

Ta začala už loni, kdy Gruzínský sen přijal po vzoru Ruska kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. V zemi od té doby zuří protivládní protesty, které následně umocnily netransparentní parlamentní a prezidentské volby.

„Gruzínská vláda vnímá aktivity mezinárodních organizací jako potenciálně destabilizující. Signalizuje tím snahu posílit státní suverenitu a kontrolu nad domácím politickým a společenským prostředím,“ popsala Bechná.

Gruzínský sen pokračoval tvrzením, že předloží nový zákon, který „definuje standardy objektivity a etiky médií“ a zcela zakáže financování médií ze zahraničí, upozornil server Politico.

‚Velké zlo‘ USAID

Při oznamování navrhovaných zákonů Mdinaradze podpořil Donalda Trumpa slovy, že nová americká administrativa „otevřeně vede diskurz o velkém zlu“, které pramení z USAID, napsal server The Guardian.

Gruzínský premiér Irakli Kobachidze na to minulý týden navázal slovy, že velvyslanectví Spojených států, USAID, Národní nadace pro demokracii (NED) a další instituce koordinovaně jednaly proti gruzínskému lidu a státu. Prostředky USAID byly podle něj využívány k podpoře opozičních skupin a „revolučních procesů“.

Přestože Gruzínský sen dlouhodobě kritizoval Spojené státy, před americkými prezidentskými volbami došlo k obratu, uvedla pro iROZHLAS.cz politická geografka Dita Sutterová.

„Gruzínský premiér říkal, že se na Donalda Trumpa těší a vypadalo to, že mu ve volbách fandí. Důvodem bylo, že se Trump tvářil méně demokraticky než Joe Biden,“ domnívá se.

Média v Gruzii

Atmosféra mezi vládou a médii je v Gruzii stále napjatá. Sutterová mimo jiné zmínila případ zakladatelky gruzínského webu Netgazeti Mzii Amaghlobeli, kterou policie násilně zadržela.

„Nyní je ve vazbě a drží hladovku. Hrozí jí čtyři až sedm let vězení za to, že údajně udeřila policistu, který ji zatýkal,“ popsala Sutterová. Amaghlobeli se však měla policisty pouze dotknout.

„Omezování médií v Gruzii začíná být striktnější a agresivnější. Po celé zemi vznikají různé sbírky – snaží se podpořit objektivní média, která přišla o finanční podporu,“ dodala Sutterová.

Další opatření

Druhý navrhovaný zákon hodlá zrušit povinnost státu zapojit občanskou společnost do legislativního rozhodování. „Nikdo by neměl mít možnost držet zemi v neustálém neklidu pomocí neexistujících problémů a vykonstruovaných obvinění,“ poznamenal Mdinaradze.

Gruzínský parlament zároveň minulý čtvrtek přijal soubor zákonů zpřísňující pravidla pro shromažďování a demonstrace. Mezi ně spadá i urážka příslušníka policie ve službě, za kterou nyní hrozí trest až 60 dnů odnětí svobody. Tresty se také zvýšily za neuposlechnutí policisty.

„Vývoj situace bude záležet na tom, jak striktně bude vláda navrhovaná opatření aplikovat a zda se Gruzie vydá cestou posilování státní kontroly na úkor demokratických hodnot,“ dodala expertka na Jižní Kavkaz Bechná.

Kateřina Vrbatová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít