Srbští studenti blokují veřejnoprávní médium. Chtějí nezávislou kontrolu, RTS podalo trestní oznámení
Studenti v Srbsku od pondělního večera blokují vstupy do budovy veřejnoprávního média Radio-Televize Srbsko (RTS). Požadují nové volby do jeho regulačního orgánu. „Ve vysílání je mnohem častěji přítomná vládní strana a prezident, ve srovnání například s hlasy opozice, ani nemluvě o kriticích vlády z řad odborníků a aktivistů,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz odbornice na média Aleksandra Krstićová.
Blokáda pokračuje i v neděli, kdy studenti pozvali své rodiny před budovu RTS na sváteční oběd. Akci až do večerních hodin doprovodí hudební DJ sety, popisuje srbská stanice N1 Serbia.
Srbský historik: Studentské hnutí je populárnější než opozice. Může lidem ukázat, jak bojovat za svá práva
Číst článek
Veřejnoprávní RTS podalo na studenty kvůli blokádě trestní oznámení. Protestní akci označila za násilnou a požaduje mezinárodní organizace o reakci. Stanice totiž musela kvůli omezení zrušit tradiční vysílání velikonoční liturgie z chrámu Svatého Savy v Bělehradě. Na svém webu se za to věřícím omluvila.
Blokádu u RTS odsoudil také prezident Aleksandar Vučić, který protest na svých sociálních sítích označil za brutálně násilný.
Na stranu RTS se postavila i řada srbských médií, například televize Pink, B92, Prva nebo tištěné deníky Alo a Informer. Podle zprávy neziskové výzkumné organizace CRTA jsou ale tato média ve zpravodajství nakloněná vládním stranám, průzkum také odhalil, že některé z nich pravidelně vydávají dezinformace.
Nejednotný Euronews
„Přes 70 hodin naši kolegové z RTS pracují v ghettu,“ zahajuje panevropský server Euronews Srbija páteční prohlášení, ve kterém se mediální dům vymezuje proti protestujícím studentům a vyjadřuje podporu novinářům veřejnoprávních stanic. „Požadujeme, aby místní i zahraniční orgány neprodleně odsoudily pronásledování novinářů a udělaly vše pro to, aby byla akce zastavena,“ stojí v prohlášení.
Vůči prohlášení Euronews se vymezilo 33 členů její redakce. „Jsme tu, abychom dělali zpravodajství, ne abychom volali policii do akce,“ stojí v reakci novinářů. Prohlášení, které mediální dům vydal, mělo být sepsané a zveřejněné bez jejich vědomí.
„Prohlášení Euronews je problematické z několika důvodů. Ve chvíli, kdy je RTS fyzicky zablokováno, je jejich prohlášení fakticky volání po zásahu policie,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz srbská politoložka a konzultantka Ana Stojiljkovićová, která se věnuje roli médií v politice.
„Reakce novinářů vypovídá o tom, že je to rozhodnutí užšího vedení Euronews, které dříve patřilo mezi spíše umírněnější média. V polovině minulého roku ale došlo k velkým změnám ve vedení a ovlivnilo to tón, kterým psali. Na základě prohlášení lze říct, že vedení Euronews ze sebe udělalo politického aktéra,“ míní politoložka.
Vládou kontrolované RTS
Protestující navazují na téměř šestiměsíční sérii demonstrací, které vyvolal pád nádražního přístřešku v Novém Sadě. Blokádou požadují vypsání nového konkurzu do regulačního orgánu pro elektronická média, aby mohl plnit svou předepsanou nezávislou dozorčí funkci.
„Nicméně v posledních deseti letech byla práce komise zcela znemožněna, orgán se stal službou moci. Lidé, kteří tam seděli, nejenže neplnili podmínky podle zákona, ale byli to lidé, kteří udělali vše pro to, aby byl mediální prostor uzurpován a aby sankce za určité přestupky, které spáchaly prorežimní národní televize, nebyly uplatněny,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz odbornice na média z Fakulty politologie Univerzity v Bělehradě Aleksandra Krstićová.
Srbští studenti jsou nominováni na Nobelovu cenu za mír. ‚Urychlila by pád diktatury,‘ stojí v návrhu
Číst článek
Tito lidé by podle Krstićové měli být nahrazeni „nezávislými mediálními odborníky, kteří jsou veřejně uznávaní, mají rozsáhlé životopisy, zabývali se akademickým výzkumem nebo byli uznávanými redaktory a podle zákona musí splňovat všechny podmínky.“
Jak ale sama zjistila, když do rady kandidovala, průběh výběru nebyl příliš transparentní. „V procesu, který trval déle než tři měsíce, jsme s dalšími šesti nezávislými kandidáty zjistili, že tento proces nebyl transparentní, nebyl podle zákona a byl hluboce nelegitimní,“ popisuje své zkušenosti.
I kvůli tomu se RTS podle politoložky Stojiljkovićová nikdy nepodařilo vybudovat profesní reputaci a v době společenských krizí byla vždy terčem útoků.
„V průběhu NATO bombardování v 90. letech byla budova RTS zasažena jako propagandistická mašinerie Slobodana Miloševiće, v období protestů proti Miloševićovi (v roce 2000, pozn. red.) byla její budova zapalována a ničena. Útoky na RTS přichází s každou větší společenskou krizí a je potřeba vymyslet funkční systém veřejnoprávního zpravodajství,“ líčí Stojiljkovićová.
Její slova potvrzuje i Krstićová. „RTS v posledních letech přispělo k úpadku mediálního a částečně i politického pluralismu. V jeho vysílání je mnohem častěji přítomná vládní strana a prezident, ve srovnání například s hlasy opozice, ani nemluvě o kriticích vlády z řad odborníků a aktivistů,“ uzavírá.
