Uběhl rok od smrti Milana Kundery. ‚Jeho dílo svědčí o síle literatury a románu,‘ tvrdí ředitelka UNESCO
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy se přesně před rokem ve Francii loučili se spisovatelem Milanem Kunderou. Přesně před rokem ve svých 94 letech zemřel v Paříži. Jaké pocty se mu dostalo v organizaci UNESCO? A jak na něj vzpomínají jeho blízcí?
Televize, rádia, deníky. Smrt Milana Kundery vyvolala ve Francii ohlas. A to i v nejvyšších patrech francouzské politiky.
„Dílo Milana Kundery svědčí o síle literatury a konkrétně románu. Psal hodně o důležitosti kultury v životě jednotlivých národů. A o tom přesně je i UNESCO,“ řekla Českému rozhlasu generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová
Pařížská starostka, expremiérka, bývalí nebo současní ministři – všichni vyzdvihovali Kunderovy knihy a označovali ho za jeden z nejvýznamnějších hlasů evropské i světové literatury.
Hold Milanu Kunderovi vzdal i prezident Emmanuel Macron, který na bratislavské bezpečnostní konferenci Globsec v kontextu války na Ukrajině připomněl Kunderův esej Unesený západ. „Moje poselství je prosté. Žijeme v okamžiku, kdy nesmíme dovolit podruhé unesený Západ. Nedovolíme, aby byla Evropa podruhé unesena,“ uvedl.
Unesený Západ vyšel v Česku jen pár měsíců před Kunderovou smrtí. Ve Francii ho v té době znali už 40 let. Stať o nesamozřejmé existenci malých národů a o lidech uvázlých mezi východem a západem vyvolala ve Francii otázky, potvrzuje filosof Alain Finkielkraut.
„Koncept ‚Uneseného Západu‘ byl pro nás v 80. letech překvapením, protože Západ je přece velmoc. Najednou byl Západ slabý a zranitelný. Mně tahle myšlenka úplně změnila vnímání světa,“ popisuje.
Hold Kunderovi
Milan Kundera získal ve Francii mnohá ocenění, mezi nimi například cenu Médicis nebo cenu Francouzské akademie. Někteří francouzští literární kritici jsou přesvědčení, že Kundera měl za své dílo získat Nobelovu cenu.
Hold Kunderovi vzdala i organizace UNESCO. Obřadu s hudbou Kunderova oblíbence Leoše Janáčka se zúčastnila i jeho manželka Věra. „Myslím na Milana. To víte, že je to pocta pro něho. Pochopitelně. Myslím, že žádný spisovatel na světě neměl takovou poctu v UNESCU. Udělali to nádherně.“
Literární velikán, intelektuál i obránce románu. Tak v létě informovala francouzská média o úmrtí Kundery
Číst článek
„Dílo Milana Kundery svědčí o síle literatury a konkrétně románu. Psal hodně o důležitosti kultury v životě jednotlivých národů. A o tom přesně je i UNESCO. O ochraně různorodosti národů, o významu kultury a vzdělání. Tohle všechno najdete i v jeho románech,“ řekla Českému rozhlasu generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová.
Obřad v pařížské centrále UNESCO spoluorganizoval člen francouzské akademie a dlouholetý přítel Kunderových Daniel Rondeau.
Dodnes si vybavuje jedno z jejich prvních setkání. „Byl to pátek 11. března 1983. Zazvonil jsem – tehdy bydleli v podkrovním bytě – a Milan mi přišel otevřít. Viděl jsem statného muže s krásnou tváří boxera. A takhle si ho vybavuji i z našich posledních setkání, kdy už byl nemocný.“
Milan Kundera mluvil v posledních dnech svého života hlavně česky.
Na setkání v Paříži vzpomínala i spisovatelka Sylvie Richterová. „Jedna návštěva, když už na tom opravdu nebyl dobře, a bylo nás tam jen pár, Věra a možná ještě někdo jiný. V jednu chvíli jsem řekla česky: ‚Milane, musíš být trpělivý.‘ On mi na to odpověděl, že když mu to říkám s brněnským přízvukem, tak ho to těší, a že bude.“
Sylvie Richterová tak Milanu Kunderovi brněnským přízvukem zprostředkovala alespoň symbolický návrat do města, kde se narodil, kde jsou pochovaní jeho rodiče, a na které vždy rád vzpomínal.
