Francouzi se naposledy rozloučili s Kunderou. Hold vzdali bývalí členové vlády i oceňovaní spisovatelé
Francouzské nakladatelství Gallimard se naposledy rozloučilo s Milanem Kunderou. Slavný spisovatel zemřel v létě ve věku 94 let. Hold mu v centru Paříže vzdali bývalí členové francouzské vlády i spisovatelé. Při setkání zazněla hudba Kunderova oblíbeného skladatele – Leoše Janáčka.
„Vzhledem k tomu, že se Milan už čtyři roky nemohl pořádně stýkat se svými přáteli a spisovateli, bylo o to důležitější se s ním naposledy rozloučit – neformálně, neoficiálně. Sešli se tu jeho přátelé. Nabídl jsem Věře Kunderové tohle setkání s klavírem a s hudbou Leoše Janáčka, kterého měli Milan a jeho otec velmi rádi. Janáčkova hudba je bohatá. Připomíná barevnou paletu s různými zvuky. Nejsou v ní tradiční rytmy. Přechází od instrospektivních až skoro po bojovné tóny. Je to obdivuhodné a právě proto se mi Janáček líbí. Objevil jsem ho až díky Milanovi,“ vzpomíná na Kunderu Antoine Gallimard, ředitel jednoho z nejznámějších nakladatelství ve Francii.
Kunderovy knihy vydává desítky let. Spojení s Kunderou navázal už Antoinův otec, Claude, který mu pomáhal v jeho začátcích ve Francii. Velmi blízko měl ke Kunderovi také novinář, spisovatel a režisér Philippe Labro, který si setkání také účastnil.
Labro je přesvědčený, že Kundera patří k největším spisovatelům naší doby. „Představte si, že jsme s manželkou a s dětmi bydleli naproti domu, ve kterém dlouhé roky žili Kunderovi. Milan tehdy míval pracovnu ve stejné úrovni jako já. Když jsem viděl, že se tam svítí, tak jsem si vyčítal, že Milan pracuje a já ne. Byl to úžasný muž a jeho dílo je výjimečné. V mých očích to je jeden z nejvýznamnějších romanopisců 20. i 21. století,“ říká Labro.
Milan Kundera obsadí poslední místo v takzvaném čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově
Číst článek
Milan Kundera ve Francii inspiroval generace spisovatelů. Patří mezi ně i oceňovaný francouzský autor Benoît Duteurtre, jehož knihy jako třeba Rebelka, Totální výprodej nebo Holčička a cigareta jsou překládané i v Česku.
„Ovlivnil mě svou fantazií, fikcí, která vychází ze svobody. Inspiroval mě taky tím, jak dokázal prolnout esej a román a taky svou láskou k modernímu umění,“ popisuje Duteurtre.
Výraznou stopu ve Francii zanechaly nejen Kunderovy romány, ale i eseje jako třeba Unesený západ, který letos vyšel i v českém vydání.
„Koncept Uneseného západu byl pro nás v 80. letech překvapením, protože západ je přece velmoc. Najednou byl západ slabý a zranitelný. Mně tahle myšlenka úplně změnila vnímání světa,“ vysvětluje francouzský filosof Alain Finkielkraut.
3:33
‚S odjezdem knih končí i můj život.‘ Věra Kunderová převáží do Brna pozůstalost svého manžela
Číst článek
Unesený západ neboli ve francouzštině Occident Kidnappé vyšel ve Francii už v roce 1983. To, že je i po 40 letech velmi aktuální, potvrdil prezident Emmanuel Macron, který Unesený západ zmiňoval ve svém projevu na bratislavské konferenci Globsec.
„Byl jsem velmi rád, když prezident Emmanuel Macron v Bratislavě citoval pasáž z Uneseného západu. Zahájil tak proces smíření se zeměmi střední Evropy, které nepochopily jeho politiku vůči Ukrajině. Myslím, že to bylo velmi správné,“ říká Finkielkraut.
S Milanem Kunderou se setkal poprvé v roce 1979, když s ním dělal rozhovor pro italský list Corriere della Sera. Od té doby z nich byli přátelé.
