Pole a zahrádky pod vodou: Co se děje s půdou a rostlinami na zatopených pozemcích?
Jezera s topícími se a pomalu hnijícími plodinami. I tak stále vypadají některá pole a zahrádky po intenzivních deštích a povodních. Někde bude trvat i dlouhé týdny, než se na ně bude moci dostat zemědělská technika. Povodně přitom mohly půdu i rostliny kontaminovat bakteriemi nebo třeba chemikáliemi. Zatopené plodiny byste proto rozhodně neměli jíst a při úklidu pamatujte především na vlastní ochranu.
„Dvanáct a půl hektaru zaplavené půdy, na které pěstujeme vojtěšku setou,“ ukazuje Jakub Doležal, ředitel Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna na pole před námi.
Momentálně je zcela zaplavené vodou z nedávných povodní. „Je to voda z řeky Svratky, dostala se sem odvodňovacími kanály,“ doplňuje.
Rostlinám uhnívají kořeny a postupně hynou. Na úrodu vojtěšky mohou zdejší zemědělci tedy letos zapomenout.
Na poli na druhé straně cesty pěstuje univerzita kukuřici. I ta je z velké části pod vodou. „Budeme ji sklízet na zrno, nejprve se ale voda musí vsáknout, takže než se k tomu dostaneme se sklizňovou technikou, tak to může být v rámci týdnů. A druhá věc je, že může docházet k zaplesnivění zrn v klase,“ vysvětluje Doležal.
Žabčice leží na jižní Moravě a zemědělci tu tedy pěstují taky vinnou révu. Ani v jejím případě ale nejsou příliš optimističtí: „Vzhledem k tomu, že napršelo víc než 150 milimetrů, tak pokud se teď oteplí, tak bude docházet k zaplesnivění hroznů, k praskání bobulí…“
Některým zemědělcům ale voda zalila třeba i nesklizené pozdní druhy zeleniny, brambory anebo cukrovou řepu. A někde už stihli zasadit i ozimou řepku nebo třeba mák. I ty čeká podobný osud. „Dojde k naklíčení zasetého semene a k jeho zahnití,“ shrnuje Doležal.
Odhad pojištěných škod z povodní stoupl na 19,3 miliardy korun. Dominují vytopené domácnosti
Číst článek
Přívalový déšť vs. povodeň
Podle vedoucí Ústavu krajinné a aplikované ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Milady Šťastné je pro nakládání se zaplavenou půdou a plodinami zásadní, jak se voda na pole nebo zahrádku dostala.
„Pokud je to voda, která přichází z intenzivních dešťů, tak rostliny můžou začít hnít, chytají se zde rychle plísně. Ale voda jako taková není kontaminovaná a ten problém není tak veliký, jako když se na pozemek dostane voda ze záplavových území, která s sebou přináší kontaminaci,“ srovnává.
Jak samotná voda, tak i bahno, větve, suť nebo odpad, které přinese, totiž můžou být nasáklé zdraví ohrožujícími látkami, jako jsou chemické nečistoty, vylité oleje nebo mikrobiální nečistoty. Povodňová vlna se totiž obvykle prožene třeba septiky nebo s sebou přináší uhynulá zvířata.
Sklizeň jablek kvůli jarním mrazům klesne o 76 procent. Ovocnáři odhadli škody na 1,3 miliardy korun
Číst článek
Kontaminovaný může být i pozemek, kde se povodeň jen rychle přelila. Varováním je přítomnost naplavenin nebo třeba rostliny ležící v jednom směru. Zaplavené plodiny bychom podle Státního zdravotního ústavu měli vždy považovat za zdravotně závadné a rozhodně bychom je neměli jíst. Výjimkou jsou plody na stromech, kam voda nevystoupala. I ty bychom ale měli umýt pitnou vodou.
„Jakmile voda vyschne, tak veškeré plodiny odstranit, nedávat je na kompost,“ dodává Šťastná a zdůrazňuje, že je velice důležité používat při práci gumové rukavice a další ochranné pomůcky.
Mráz léčí
Státní zdravotní ústav doporučuje po vyschnutí půdy odebrat vzorek a poslat ho na rozbor třeba do Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy. Na likvidaci nebezpečného materiálu bychom se měli domluvit s obecním úřadem.
3:38
Půda v Česku není v dobrém stavu, ubývá v ní organická hmota, varuje biolog
Číst článek
Zasažená půda může zůstat kontaminovaná i několik měsíců. „Ale je velká pravděpodobnost, že přes zimní období se promrznutím posune zase zpátky k běžnému stavu před povodní. Kontaminace tedy nebude trvat déle než rok,“ odhaduje expertka.
Horší je to v případě kontaminace půdy těžkými kovy. To by ovšem měl být jen ojedinělý, nikoli plošný problém.
Silné deště a povodně podle odhadu viceprezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka zasáhly desetitisíce hektarů zemědělské půdy. Celkové škody ale podle něj budou známé nejdříve za měsíc.
