Opylovačům se daří i v solárních parcích. Potřebují jen pestřejší louku okolo

Ze studie vědců z Lancasteru a Readingu plyne, že z boomu fotovoltaiky může těžit i příroda. V britských solárních parcích napočítali vědci 1400 běžných opylovačů 30 různých druhů. Šlo o čmeláky, denní i noční motýly nebo příbuzné much zvané pestřenky. „Našli tam nepřiliš vzácné druhy, ale i těm v posledních desetiletích mizí místa k životu,“ upozorňuje entomolog Robert Tropek.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solární elektrárna (ilustrační foto)

Hmyzu prospívá, když se panely instalují s většími rozestupy, aby slunce svítilo na zem (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Volně žijící opylovači jsou mnohem důležitější pro úrodu než komerční včelstva, soustředí se na ně proto ochrana přírody. Studie o tom, jak dokážou využít i prostředí solárních panelů, vyšla v odborném časopise Ecological Solutions a Evidence.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

„Solární parky přitahují teplo. Některé rostliny tam kvetou dřív než v okolní krajině,“ říká entomoložka a ekoložka Kateřina Sam. Hmyz se obvykle v takovém prostředí také vyhne pesticidům nebo velkým predátorům, které fotovoltaika ohrožuje.

V Británii i jinde v západní Evropě se právě kvůli opylujícímu hmyzu na pole s fotovoltaikou sázejí druhově bohaté směsi nektaronosných rostlin. Hmyzu prospívá také, když se panely instalují s většími rozestupy, aby slunce svítilo na zem.

„Ve Francii a zemích Beneluxu se v okolí také pasou ovce, aby se zužitkovala biomasa. I to pomáhá hmyzu,“ upozorňuje Robert Tropek. „Když vypustíme stádo ovcí, nemusíme vynakládat tolik sil a energie na sekání trávy,“ dodává Kateřina Sam.

‚Japonský brouk‘ se rozšířil do Německa. Je hrozbou pro rostliny, vláda sází na pomoc obyvatel

Číst článek

Vědci připomínají, že podle řady studií ochrana samotářských včel, čmeláků a dalších volně žijících opylovačů s sebou nese i finanční užitek, v případě ovoce zvyšuje úrodu o desítky procent.

„Efektivita opylování je mnohem lepší,“ argumentuje Tropek. Říká, že když pěstujeme jabloně uprostřed anglického trávníku, nedocílíme jí, ani když tam dovezeme včely medonosné.

„Když do sadu sázíte nektaronosné rostliny a vytvoříte tam biotopy pro volně žijící hmyz, nemusíte tak často využívat chemický postřik,“ dodává Kateřina Sam.

Ukázalo se to podle ní i při nedávném průzkumu sadů v sadech na Moravě. Tam, kde sadaři doplnili remízky a dosázeli květiny, ubylo mšic a vzrostly výnosy.

Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme