Volně žijící opylovači jsou mnohem důležitější pro úrodu než komerční včelstva, soustředí se na ně proto ochrana přírody. Studie o tom, jak dokážou využít i prostředí solárních panelů, vyšla v odborném časopise Ecological Solutions a Evidence.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

„Solární parky přitahují teplo. Některé rostliny tam kvetou dřív než v okolní krajině,“ říká entomoložka a ekoložka Kateřina Sam. Hmyz se obvykle v takovém prostředí také vyhne pesticidům nebo velkým predátorům, které fotovoltaika ohrožuje.

V Británii i jinde v západní Evropě se právě kvůli opylujícímu hmyzu na pole s fotovoltaikou sázejí druhově bohaté směsi nektaronosných rostlin. Hmyzu prospívá také, když se panely instalují s většími rozestupy, aby slunce svítilo na zem.

„Ve Francii a zemích Beneluxu se v okolí také pasou ovce, aby se zužitkovala biomasa. I to pomáhá hmyzu,“ upozorňuje Robert Tropek. „Když vypustíme stádo ovcí, nemusíme vynakládat tolik sil a energie na sekání trávy,“ dodává Kateřina Sam.

Vědci připomínají, že podle řady studií ochrana samotářských včel, čmeláků a dalších volně žijících opylovačů s sebou nese i finanční užitek, v případě ovoce zvyšuje úrodu o desítky procent.

„Efektivita opylování je mnohem lepší,“ argumentuje Tropek. Říká, že když pěstujeme jabloně uprostřed anglického trávníku, nedocílíme jí, ani když tam dovezeme včely medonosné.

„Když do sadu sázíte nektaronosné rostliny a vytvoříte tam biotopy pro volně žijící hmyz, nemusíte tak často využívat chemický postřik,“ dodává Kateřina Sam.

Ukázalo se to podle ní i při nedávném průzkumu sadů v sadech na Moravě. Tam, kde sadaři doplnili remízky a dosázeli květiny, ubylo mšic a vzrostly výnosy.

Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít