Hlavní příprava rozpočtu na příští rok bude i přes podzimní volby na současné vládě. Koncem roku se možná dočkáme několika kosmetických změn, které ovšem musí schválit parlament – nejen v zákonu o rozpočtu, ale i v mnoha dalších.

Pokud se tedy do sestavování bude chtít zapojit nový kabinet. Ten navíc musí už v příštím roce počítat s výpadkem z daně z mimořádných zisků kolem 40 miliard ročně. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: EET rozpočet nezachrání. Doba nízkých deficitů je definitivně pryč

Poslední vývoj rovněž ukazuje, že sestavování státních financí bude čím dál obtížnější. Velkou neznámou je mezinárodní politika a postupné zavádění cel, ke kterému přistoupil nový americký prezident Donald Trump. 

Zatím se nevztahují na Evropu, nicméně vzhledem k rétorice se zdá, že je to jen otázkou času. Pokud by skutečně Trump splnil své hrozby, pak by na ně Česká republika s ekonomikou z velké části orientovanou export, doplatila mezi prvními.

Pokud by se Spojené státy rozhodly uvalit cla na dovoz komponentů spojených s výrobou automobilů, tak by se podle studie Mezinárodního měnového fondu Česká republika umístila na čtvrtém místě mezi evropskými ekonomikami, které by byly těmito nejvíce postiženy.

Ne kvůli přímému vývozu automobilů, ale kvůli narušení mezinárodních dodavatelských řetězců a následného poklesu poptávky.

Další americká cla by mohla mít dopad na ostatní česká exportní odvětví, včetně leteckého a zbrojního průmyslu a optiky. Cla by zvýšila jejich náklady a vedla ke snížení konkurenceschopnosti na americkém trhu.

Pokles zisku, tj. menší příjem rozpočtu

V obou případech by cla postihla řadu firem a s poklesem zisku by snížily i rozpočtové příjmy. Další pokles by nastal v důsledku propouštění a následnému poklesu celé ekonomiky, jehož rozměr se teď odhaduje jen obtížně.

Celkový ekonomický dopad bude záviset na konkrétních clech a na schopnosti české ekonomiky přizpůsobit se těmto novým obchodním bariérám. I bez nově zavedených cel ale na tom český rozpočet nebude nijak slavně.

Takže co se dá očekávat? Aktuální ministr financí by pokračoval ve škrtech, především na úřednických místech. Škrty kdekoliv jinde jsou v situaci, kdy většinu rozpočtu zabírají tzv. mandatorní, neboli povinné výdaje, jako jsou penze, v zásadě nemožné.

A proti škrtům v investicích brojí nejen opozice, ale i část ekonomů, která tvrdí, že vládní peníze pomáhají urychlit ekonomický růst. V situaci zavedení cel mohou být dokonce hlavním tahounem růstu.

Znovu EET?

Exministryně Alena Schillerová (ANO) spoléhá na znovuzavedení elektronické evidence tržeb, která má být lepší. Je fakt, že zrušení EET nedávalo smysl, otázkou jsou náklady na zavedení nového systému a jeho rozsah. Dalším králíkem v klobouku má být obecně lepší výběr daní, jen tedy není jasné, jak jej docílit.

Současně se bude muset nová vláda popasovat s růstem výdajů. Kromě stárnutí populace, které si žádá stále víc peněz do důchodového, zdravotního i sociálního systému, by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla víc peněz dostat i obrana.

Každoroční hádky o podobu budoucích rozpočtů začaly o něco dřív, než bývá zvykem. Bez ohledu na to pod jakou vládou se bude sestavovat, je jasné, že období nízkých deficitů má Česká republika za sebou.

Kombinace mizerné demografie a stále horší mezinárodní situace bude vyžadovat stále vyšší a vyšší výdaje, příjmovou stranou budou vylepšovat opakované konsolidační balíčky a s nimi i mimořádné daně.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin 

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít