Ekonom: Vyšší deficit kvůli povodním možná nebude třeba. Pomůžou přebytky obcí i nabídka EU
Zatopené domácnosti i podniky začaly sčítat škody po devastujících záplavách. Prvotní odhad podle České asociace pojišťoven hovoří o škodách ve výši sedmnácti miliard korun. Premiér Petr Fiala odhaduje dokonce sto miliard. Jak silně zasáhly povodně do ekonomiky celé země? „Díky pomoci Evropské unie a spoluúčasti krajů a obcí, které jsou ve vysokém přebytku... nebude třeba schodek státního rozpočtu navyšovat,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
„Odhady škod se zatím výrazně rozcházejí. Když ale přihlédneme k minulým povodním v roce 2002 nebo 2013, kdy pojištěné škody tvořily zhruba polovinu škod celkových, viděl bych i teď celkové škody na dvojnásobek toho, co hlásí pojišťovny, tedy na 34 miliard,“ říká ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.
50 miliard z EU?
I když zatím nejsou konkrétní sumy stanoveny, ministerstvo financí už oznámilo, že kvůli povodním připraví novelu letošního státního rozpočtu. Deficit by se měl zvýšit o 30 miliard korun na 282 miliard.
O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok. Jeho schodek by měl být 240 miliard. Plány na navyšování schodku by však mohl podle Kovandy překreslit příslib Evropské unie na pomoc ve výši 50 miliard korun.
„Je to nečekaně vysoká částka. I Národní rozpočtová rada ještě včera počítala s tím, že příspěvky z fondů Evropské unie budou činit maximálně jednotky procent celkových škod,“ pokračuje Kovanda.
Záplavy v Krnově den po dni: zlověstný šum vody střídá bzukot aktivit
Číst článek
„Proto je zásadní, abychom měli lepší obraz o celkových škodách, protože může dojít k situaci, že díky pomoci Evropské unie a spoluúčasti krajů a obcí, které jsou ve vysokém přebytku a na účtech mají více než 400 miliard korun, nebude třeba schodek státního rozpočtu navyšovat,“ dodává.
Škody při povodních v roce 1997 dosáhly výše 63 miliard a v roce 2002 73 miliard korun, což byla ve vztahu k hrubému domácímu produktu zhruba tři procenta.
„Kdyby to mělo být nyní, tak by tři procenta hrubého domácího produktu byla 230 miliard. Takže i odhad premiéra Petra Fialy ve výši sto miliard by byl vlastně velký úspěch, který by svědčil o tom, že investice do protipovodňových opatření měly smysl,“ doplňuje Kovanda.
Impulz k růstu
V souvislosti s živelními pohromami se také často zdůrazňuje, že i navzdory počátečnímu negativnímu dopadu mohou mít katastrofy typu povodně i dlouhodobý pozitivní efekt. V případě povodní to podle ekonoma ukazuje třeba pražská zkušenost.
„Víme, jaký impulz daly povodně některým pražským částem, třeba Karlínu. Karlín díky povodním rozkvetl,“ připomíná.
„Takže ano, prvotní náraz pro ekonomiku je vždy citelný, dojde třeba k poklesu průmyslové výroby, sektoru služeb, dopravy a spojů, zároveň ale kvůli renovacím, rekonstrukcím, nové výstavbě a revitalizaci větších celků dochází posléze ke kompenzaci a vyššímu růstu, než jaký by nastal, nebýt zkázy předtím,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
