Čtvrtina lidí ve věku 18 až 34 let nikdy nezvedá telefon. Zvonění telefonu ignorují, odpovídají prostřednictvím textových zpráv nebo si vyhledávají neznámá telefonní čísla na internetu.
Co bylo před lety rošťáctvím, na to dnes máme diagnózu ADHD, jejíž kritéria se navíc postupně mění. Neznamená to ale, že jsou tato či jiné duševní poruchy výmyslem.
Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. Snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo, říká přednostka.
„Jde taky o úzkostné a depresivní stavy, sebevražedné myšlenky. Potvrdili nám to psychologové a psychiatři: izolace v době pandemie způsobila mnoho psychických problémů,“ přibližují mladé filmařky.
Terapeutický program s názvem Bez obav, který rodiče učí, jak pracovat s úzkostnými dětmi. Dětských psychiatrů a psychologů je totiž v Česku málo, pomoci dětem ale mohou i jejich rodiče, když ví jak.
„Pokud úzkosti a nejistota přetrvává několik dní, je tu nabídka psychofarmak, které tělo zklidní tak, že je pak možné pracovat s duší,“ připomíná psycholog Andrej Drbohlav.
„Budou vedra, migrace... Krize nepřijde ze dne na den, ale bude nám to ztěžovat život a neprožijeme ho od dětství do poklidného stáří jako generace před námi,“ říká v rozhlasovém dokumentu Magda.
Na krizové centrum pro děti a mládež v Ostravě se v posledních měsících obrací už stovky mladých lidí, kteří mluví o sebevraždě kvůli tomu, že pro sebe nevidí smysluplnou budoucnost.
„Byly tu i výzvy jako snězte co nejpálivější papričky nebo lžičku skořice. Ale to bylo nic proti výzvě typu škrťe sami sebe provázkem, dokud neomdlíte,“ varuje psycholožka Šárka Kučerová.
Keňský soud ve středu nařídil společnosti Meta poskytnout adekvátní péči facebookovým moderátorům v Nairobi. Probírají se násilným obsahem, což podle moderátorů může ústit i v sebevražedné myšlenky.
Během života nasbírala několik psychiatrických diagnóz a vedle toho studovala molekulární biologii. Vždycky ale chtěla dělat řemeslo. K tomu se dostala, až když začala pracovat v chráněné dílně.
Deprese, úzkosti nebo finanční problémy, do kterých se mohou fotbalisté dostat po konci kariéry. To jsou témata, o kterých se v Česku stále nemluví dostatečně.
Strach, vztek nebo třeba smutek – i to může být důvod, proč někdo začne ubližovat sám sobě. Sebepoškozování často provází pocity viny, upozorňuje psycholožka Barbora Downes.
„Zaráží mě, proč se stále bojíme rozmanitosti. Bojíme se toho, že někdo nebude mít konformní účes, délku a barvu vlasů podle toho, jestli je to muž,“ upozorňuje Michal Pitoňák.
Navzdory vysokým číslům si je výskytu duševního onemocnění vědoma méně než třetina všech dotazovaných. Nejpravděpodobněji vyhledají a přijmou odbornou péči mladí Ukrajinci do 30 let.
Sami sebe od malička hodnotíme na základě výkonu, jeho odvrácenou stranou je strach a úzkost ze selhání. Západní společnost je podle Adama Suchého narcistní a nikdy pro ni není nic dost dobré.
Liberec||Johana Tománková|Společnost|ZPRÁVA Z REGIONU
Na Linku bezpečí se děti obracejí i kvůli vztahům, a to v rodině, s vrstevníky nebo může jít o vztahy partnerské. Děti řeší také somatické potíže, nemoci a ekonomické problémy v rodině.
Nikotinové sáčky si bezděčně vkládají pod ret i jedenáctileté děti. Nikotinu je v nich ale násobně více než v cigaretách. Navíc na nich vzniká závislost.
Pandemie proniká čím dál tím víc do psychiky lidí. Existenční potíže, ztráta kontaktů s ostatními a tíže navazujících problémů zanechává v duších Čechů negativní stopy.
Vysoký stupeň průběhu úzkosti a emoce vede k tomu, že u člověka dochází k chemickým, hormonálním procesům. V důsledku je ovlivněná i imunita, která má vliv na průběh onemocnění, vysvětluje Kolář.
„Tahle metoda nám umožňuje klientům zprostředkovat to, že se dostanou ke svým přáním, sami k sobě a uvědomují si, co chtějí životě. Neděláme to za ně,“ vysvětluje garantka metody CARe.
