Typická česká škola je spíše míchaný salát, bilingvní výuka otevírá dětem nový svět, tvrdí odborník
Ředitel školy Via Beroun a odborník na vzdělávání Petr Hopfinger propaguje principy dvojjazyčného vzdělávání. V čem to vlastně spočívá? „Oba jazyky děti nasávají přirozeně, protože jsou přirozenou součástí bilingvního prostředí,“ vysvětluje lídr celostátního projektu Ředitel naživo. „Ředitelé na svou roli nejsou připravováni, přitom odpovídají za kvalitu škol,“ zdůrazňuje. Jak hodně se rozevírají nůžky mezi jednotlivými školami?
Propagujete principy bilingvního vzdělávání. V čem spočívají?
Spočívá to v tom, že dítě je vzděláváno ve dvou jazycích, zpravidla to bývá angličtina. A není to o tom, že angličtina by byl cizí jazyk, který se vyučuje v úterý od devíti do desíti a v pátek od jedenácti do dvanácti, ale je to jazyk, ve kterém jsou i odborné předměty. Je to jazyk, který je doručován rodilými mluvčími.
České školství je plné nápadů, ale druhá věc je schopnost tyto nápady implementovat, upozorňje odborník na vzdělávání Petr Hopfinger. V jakém stavu je naše školství? Poslechněte si celý rozhovor.
Zpravidla se děti v předmětech učených v angličtině potkávají nejenom s jazykem, ale s curriculem mezinárodních škol, které z mého pohledu je podobně inspirativní jako to, že jste vyučován v cizím jazyce.
Chtěl jsem se zeptat, kdy s druhým jazyce začít, ale on by to neměl být druhý jazyk?
Neklademe si otázku kdy, od školky s dětmi pracujeme v obou jazycích. Vnímáme, že to je přirozené, že oba jazyky děti nasávají přirozeně, protože jsou přirozenou součástí bilingvního prostředí. Potom v naší škole, a v podobných školách, třeba přichází nějaký třetí jazyk, španělština, němčina, která už je víc učena tradiční metodou.
Jaké mají takové děti, které jsou odmalička vedeny bilingvně, výhody?
To, že se v obou jazycích cítí doma, že ho mají bezpřízvukový, a klíčové je, že se jim otevírá nový svět, který je daleko větší, protože má stovky milionů rodilých mluvčích. Když vaše dítko bude fanouškem Barcelony a bude umět dobře angličtinu, tak může nonstop sledovat nějaký youtubový kanál Barcelony. Otevírá se mu nový svět s jinou kulturou, mentalitou, to vnímám jako velkou výhodu. Ne že umíte anglicky bez přízvuku, to mi přijde, že je až sekundární.
Výuce o srpnu 1968 nahrává válka na Ukrajině. Moderní dějiny se musí probírat víc, míní učitel
Číst článek
Vidíte i nějaké nevýhody bilingvního vzdělávání?
Spíše si myslím, že ne. Jedna z těch potencionálních nevýhod ale může být, že dítko zjistí, že velký svět je za hranicemi Šumavy, Krkonoš. A když škola je zakončena mezinárodní maturitou, jako je ta naše, tak vcelku přirozeně vyjede na nějakou zahraniční univerzitu, a dost možná se už nevrátí. Takže je zvýšené riziko, že vaše dítko přesídlí někam na západ od Rýna.
A když vám někdo namítne, jestli by se nemělo věnovat přeci jenom na prvním místě češtině?
Češtiny třeba na gymnáziu nebo na druhém stupni bude mít o trochu méně, zároveň odbornou terminologii zvládne i v češtině. A pokud se bude chtít věnovat nějakému oboru v nějaké větší kvalitě, tak stejně většina zdrojů bude v angličtině. Pokud bude chtít být lékařem a bude chtít držet ruku na tepu doby, tak stejně bude číst primárně v angličtině a bude pro něj důležitá odborná zásoba v angličtině.
Do prvních tříd nastoupilo téměř 118 tisíc dětí, prezident jim popřál radost z poznávání
Číst článek
Když čtu, že děti jsou dvojjazyčnému vzdělávání vystaveny přirozeně na každodenní bázi, můžete to přiblížit?
Znamená to, že často jsou ve třídě dva učitelé, jeden Čech, druhý rodilý mluvčí, to je model, které některé bilingvní školy mají, některé to střídají, chvíli tam mají českého učitele, chvíli rodilého mluvčího. Zároveň rodilý mluvčí se účastní všech akcí, škol v přírodě, turnajů ve fotbale, takže angličtina je přirozená pro děti, a zároveň děti vidí, že angličtina je komunikační jazyk uvnitř školy. Aby se ve sborovně lidé domluvili, tak jsou porady zpravidla vedené v angličtině.
Metoda využívá čas dětí efektivněji a promyšleněji. Jak?
Typické pro českou školu je, že učitel se věnuje primárně tomu, že si vymýšlí přípravy, promýšlí, co by děti mohly dělat, po večerech stahuje obrázky, laminuje to, stříhá, nalepuje. Učitel, jak ho vnímáme my v kontextu mezinárodních škol, má připravené, promyšlené curriculum, které s dětmi naplňuje, a to curriculum provazuje jednotlivé předměty, jednotlivé ročníky.
Rozdíl je že v typické české veřejné škole se učitel věnuje spíše teachingu, tedy své práci, ve škole našeho typu se věnuje více learningu. Věřím, že takový systém je efektivnější, protože to vlastně nějaký systém je. Ta typická česká škola je spíše míchaný salát nebo model pejsek a kočička.
Jaká by měla být role ředitele školy? A co je program Ředitel naživo? Poslechněte si celý rozhovor výše.