Jak na well-being ve školách? Poskytnout prostor o sobě přemýšlet a spolupracovat na problémech
Osobnostní a sociální výchova a well-being. To jsou oblasti, které dnes na školách řeší duševní zdraví, komunikaci nebo třeba sebepoznání. Jak školy mohou naučit děti pečovat o duševní zdraví svoje i druhých? „Well-being by měl být hlavní hodnotou ve školách,“ zdůrazňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Petr Chaluš, který se na osobnostní a sociální výchovu zaměřuje v Národním pedagogickém institutu.
Výsledky nedávného šetření Partnerství pro vzdělávání 2030+ ukázaly, že 39 procent dětí se na výuku ve škole nikdy netěší. Petr Chaluš vysvětluje, že právě proto by se ve školství mělo hovořit o konceptu well-beingu, tedy psychické pohody.
„Trend zvyšování výkonnosti nás žene do toho, abychom podávali větší výkony. Škola nás má připravovat na svět práce, kde od nás zaměstnavatelé očekávají velké výkony. Proto vznikl jistý protiproud, který má vytvářet takzvaný work-life balance,“ říká o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.
Rámcové vzdělávací programy nově rozšiřují své osnovy na téma podpory osobnostní a sociální výchovy. Odborníci se inspirovali i v zahraničí.
Podle Chaluše je v nových osnovách mnoho posunů, které se zaměří na péči o sebe, o druhé lidi a o well-being ve škole: „Z tématu se stane samostatný vzdělávací obor. To znamená, že bude mít své výsledky učení. Žáci mají nadefinováno, že porozumí vlastním emocím, jak utvářet dobré vztahy. A také že se naučí přemýšlet o své budoucnosti a k jakému cíli směřují.“
Téma psychické pohody je podle něj průřezové a učitel ho může do výuky zařadit kdykoliv. „Můžu zadat úkol z matematiky, při kterém žák bude spolupracovat s jiným žákem a společně mají na něco přijít, takto rozvíjím kompetenci týmové práce.“
Ale může to být i samostatný předmět, ve kterém se žáci zamyslí, jak vše zvládají, zda neměli nějaký konflikt mezi sebou. Získají tak prostor si vydechnout a popřemýšlet nejen nad školním týdnem.
„Při vytváření well-beingu ve školách hrají důležitou roli i podpůrné pozice, jako jsou speciální pedagogové, psychologové, výchovní poradci a další,“ připomíná Chaluš.
Well-being a bezpečnost
Česká republika v poslední době čelila třem zásahům policie na středních školách, během nichž žák ohrožoval zbraní své spolužáky a pedagoga. Chaluš upozorňuje, že je důležité do diskuse o těchto problémech přinášet nejen téma bezpečnosti provozu, ale právě i well-beingu.
32:45
Díky formativnímu hodnocení uvidí studující vlastní chyby. Porozumění je základ, říká pedagog Starý
Číst článek
„Jde o to vědět, jak se kdo ve škole cítí, všímat si jeden druhého. Uvědomit si, že máme sdílenou zodpovědnost za komunitu, kterou společně tvoříme. Děti na základní škole spolu stráví devět let, ale důležité je, jak se znají, jestli mají pozitivní vztahy, jestli se dokážou zeptat: Jak se cítíš? Jak ti dnes je?“ vysvětluje.
A doplňuje, že právě mezilidské vztahy mohou být prevencí, aby k takovým situacím nedocházelo: „Je potřeba zvýšená citlivost a empatie. Když se zaměřujeme jen na výkon a dobré známky, snadno přehlédneme varovné signály takového chování. Well-being bychom měli zařadit mezi naše hlavní hodnoty ve škole.“
Popisuje, že každá organizace má nástroje zpětné vazby, a i školy by měly dbát na to, jak se v nich žáci cítí. „Měly by se ujišťovat, jak jim tam je, co jim chybí, co potřebují a co by si přáli,“ doporučuje.
Na závěr dodává, že by děti měly být přizvány ke spolutvorbě a dostat prostor pro vlastní projekty, které mohou zlepšit klima ve škole a pomoci předcházet konfliktům a stresu. „Nakonec za každou takovou situací, která ohrožuje bezpečnost, stojí hluboký stres a trauma. Musíme to společně léčit a navzájem si pomáhat,“ vzkazuje.
Poslechněte si celý podcast Reparát. Audio je nahoře v článku.
