Francie a USA tlačí na Německo, aby upustilo od úsporných opatření
Eurozóna by se měla zaměřit na hospodářský růst a zaměstnanost namísto politiky úsporných opatření. Myslí si to americký prezident Barack Obama i nový francouzský prezident François Hollande. Na setkání skupiny G8 v Camp Davidu se o tom snažili přesvědčit především Německo, které úspory v eurozóně prosazuje.
Spojené státy a Francie si naopak dokážou představit větší podporu hospodářského růstu. Angela Merkelová však prohlásila, že Evropa potřebuje fiskální disciplínu i hospodářský růst zároveň.
„Problém je, že státy začaly šetřit v situaci, kdy to není úplně vhodné, v situaci, kdy ekonomiky zažívají určitou krizi. Pokud by si státy uvědomily, že šetřit by měly i v době růstu, pak by na tom ekonomiky byly daleko lépe,“ tvrdí analytik GE Money Bank Petr Gapko a pokračuje:
„Za současné situace je určitě třeba zčásti škrtat, protože se přišlo na to, že některé státy už si nemají možnost půjčit prostředky a podporovat ekonomiku. V určitých zemích by ale neměly být škrty přehnané, aby nedošlo k tomu, že vláda bude příliš utahovat opasky a příliš stahovat ekonomický růst.“
Titulky německých novin hlásaly, že se kancléřka Angela Merkelová ocitla se svým plánem úspor na světovém politickém poli osamocena. Francie a Spojené státy, které jsou hlavní opozicí proti Německu, jsou však podle analytika v jiné situaci.
„Francie nutně potřebuje ekonomický růst, hlavně kvůli politickým záležitostem, protože prezident Hollande potřebuje dostát svým předvolebním slibům a ukázat, že opravdu bude podporovat ekonomiku a nenechá v tom Francouze osamocené,“ míní Gapko.
„V Německu Merkelová razí politiku toho, že si dáme si do pořádku svoje veřejné finance, protože teď je na to vhodná chvíle. Německo roste a vhodnější okamžik nemusí nastat. Je třeba si uvědomit, že prorůstová opatření mohou vypadat v různých ekonomikách úplně různě,“ připomíná analytik.
Hrozba dluhové nákazy
David Cameron zmínil i nebezpečí dluhové nákazy mezi evropskými bankami. „S řeckou nákazou už se evropské banky poměrně dobře vypořádaly a už nedrží příliš mnoho řeckého dluhu na svých knihách. Problém by byl, kdyby začaly mít potíže s poptávkou po státních dluhopisech například Španělsko a Itálie. V tom případě by hrozilo reálné nebezpečí, že uvidíme několik pádů i velkých bank,“ předpokládá analytik GE Money Bank.
Závěry summitu G8 však podle něj jsou velmi vágní. Státníci se shodli, že je potřeba stimulovat růst a že růstová opatření můžou v různých ekonomikách vypadat různě.
„Zaujaly mě dvě věci – Rusko prohlásilo, že bude dál držet část svých devizových rezerv v eurech, aby podpořilo důvěru v euro. A závěr, který říká, že Řecko by mělo zůstat v eurozóně, jasně naznačuje, že eurozóna chce zůstat celistvá,“ hodnotí setkání Petr Gapko.
