Evropa je stále závislá na jaderném palivu z Ruska. Další sankce by mohly zavést embargo na jeho dovoz
Zatímco závislosti na ruské ropě nebo plynu se Evropská unie víceméně úspěšně zbavuje, problém v oblasti jaderné energetiky přetrvává. Necelá pětina jaderných reaktorů v Evropě, včetně těch v Česku, totiž odebírá palivo z Ruska. Jinou možnost zatím nemají. V debatách o dalších protiruských sankcích se přitom pravidelně objevují výzvy k embargu na ruské jaderné palivo.
Obě české elektrárny Dukovany a Temelín zatím využívají pouze ruské palivo. U Temelína už je ale problém do budoucna vyřešený. Loni se totiž společnost ČEZ dohodla na dodávkách s americkým Westinghousem a francouzským Framatomem.
Palivo do Temelína budou zajišťovat společnosti Westinghouse a Framatome. Nahradí ruské dodávky
Číst článek
Palivo pro Temelín začnou dodávat v roce 2024. I kdyby teď z jakéhokoli důvodu dodávky z Ruska ustaly, má Temelín do té doby dostatečné zásoby paliva.
V Dukovanech je ale jiný typ reaktoru, konkrétně ruský VVR 440. Pro ten zatím umí vyrábět palivo pouze ruská společnost TVEL. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže už se na řešení pracuje.
„V předchozím období žádná firma daný typ jaderného paliva na trhu komerčně nenabízela. Probíhají tak intenzivní jednání nejen nás, ale i finských a slovenských provozovatelů. Věřím, že během letošního roku se nám podaří tuto poslední závislost na Rusku nějak vyřešit,“ uvedl Kříž.
Na přípravě paliva pro dukovanský typ reaktorů pracuje například zmíněná americká společnost Westinghouse.
Desátý balíček sankcí
Stejný problém jako české Dukovany řeší jaderné elektrárny v několika dalších státech, a to na Slovensku, ve Finsku, Maďarsku a Bulharsku. V Evropské unii podle Světové jaderné asociace aktuálně funguje 103 reaktorů, z nichž osmnáct je právě typu VVR, které jsou zatím na ruském palivu závislé
Konec dodávek ruského paliva v Temelíně. ČEZ uzavřel miliardové smlouvy se západními firmami
Číst článek
Mluvčí asociace Jonathan Cobb upozorňuje, že Rusko je významným hráčem nejen v samotné výrobě paliva, ale i v těžbě a prodeji uranu, ze kterého se palivo vyrábí. Společnosti z Evropské unie aktuálně dováží zhruba deset procent uranu z Ruska. Nejvíce jej pak nakupují v Nigeru, Austrálii a Kanadě.
Velký otazník se zatím vznáší nad embargem na dovoz paliva z Ruska. O desátém balíku sankcí se v Evropské komisi momentálně vedou intenzivní debaty. Mluví se o tom, že by mohl zasáhnout právě i jadernou energetiku.
K tomu v minulosti vyzývali i představitelé Ukrajiny. Jak konkrétně ale nové sankce budou vypadat, zatím není jasné. Unijní představitelé v každém případě chtějí desátý balík sankcí schválit nejpozději do 24. února, kdy uběhne přesně rok od ruského vpádu na Ukrajinu.