Budeme odstavovat výkon tří Temelínů, to lze nahradit jenom jádrem, tvrdí vládní zmocněnec Míl
Vláda schválila model financování nových jaderných bloků. Stavby za stovky miliard korun v Dukovanech a možná i v Temelíně má zaplatit polostátní firma ČEZ přes svoje dceřiné společnosti, stát jí má garantovat výhodné půjčky od bank. O budoucnosti české energetiky diskutovali vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl a předseda ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.
„Budeme odstavovat výkon odpovídající třem Temelínům (do roku 2035, pozn. red.), a to v jaderných a uhelných zdrojích. Čím ho můžeme nahradit?“ ptá se vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
„Jedinou možností je, svým způsobem vynuceně, jaderná energetika,“ vysvětluje. Využití biomasy, vodních, větrných či fotovoltaických zdrojů podle něj u nás není v potřebném rozsahu možné, uhelné i plynové elektrárny produkují emise a závislost na dovozu elektřiny je nebezpečná, v budoucnu jí totiž v Evropě nemusí být dost.
„Pokud chceme splnit klimatické cíle, ke kterým se Česko zavázalo, tak spalováním biomasy to nepůjde. Potřebujeme zajistit stabilní zdroj energie, který udrží chod soustavy i v krizových stavech,“ zdůrazňuje bývalý ředitel ČEZu.
„Jakmile Německo odstaví uhelné elektrárny, tak tady základní zdroje zatížení prostě nebudou. A platí, že nejdražší elektřina je ta, kterou nemáte. Belgie loni zkolabovala, neměla proud a platila 300 euro za MWh,“ říká Míl.
Podle kritiků je model financování rizikový. Míl ovšem argumentuje, že není možné propočty jednotlivých modelů zveřejnit, protože potenciální dodavatelé by podle nich mohli upravit své nabídky.
Nový jaderný blok za stovky miliard budou stavět dceřiné společnosti ČEZ, rozhodla vláda
Číst článek
Také se domnívá, že stavba jaderných elektráren v zahraničí se prodražuje především kvůli povolovacím řízením, nevhodnému dodavatelskému modelu nebo nezkušenosti dodavatele: „Když stejné firmy stavěly mimo území Evropy či Spojených států, tak se jim dařilo elektrárny dokončovat včas a s dodržením rozpočtu.“
‚Nemůže se zvyšovat spotřeba‘
Podle energetického experta a předsedy ekologického sdružení Calla Edvarda Sequense není možné pravidla opomenout. „Není to jen o povolovacím řízení, zvyšují se požadavky na jadernou bezpečnost. Máme stavět uprostřed Evropy a ta pravidla tu budou, těžko je budeme nějak zjednodušovat.“
Poukazuje na to, že povolovací řízení na jednoduchou větrnou elektrárnu trvá sedm let: „Stát nedává žádné garance investorům, že se během sedmi let nezmění ekonomické nebo legislativní podmínky, ani smlouvu, že to od nich převezme, pokud se tak stane. Je špatně zaměřovat se pouze na jadernou energetiku.“
Sequens kritizuje absenci veřejně dostupných ekonomických analýz jednotlivých variant. „Jediná čísla k diskusi jsou v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice a ta jsou zoufale podhodnocená, pokud jde o investiční náročnost. Chybí analýzy dopadů na budoucího spotřebitele elektřiny,“ uvádí.
„Rolí vládního zmocněnce je prosadit výstavbu jediného bloku v Dukovanech o výkonu 1200 MW. To řeší asi 3 % naší konečné spotřeby energie. Pokud ale máme řešit klimatickou změnu, musíme vyřešit nějakých 70 % naší energetické spotřeby,“ podotýká.
Upozorňuje zároveň na to, že Česko významnou část vyprodukované elektřiny vyváží. „Máme přebytek výkonu a jsme jedním z největších exportérů elektřiny na světě, takže nějakou rezervu máme. Obnovitelné zdroje mohou nahradit ty uhelné, ale není možné, aby se dále zvyšovala spotřeba,“ říká Sequens.
Výstavba jaderných bloků je navíc podle Sequense velmi drahá oproti rozvoji obnovitelných zdrojů, které snižují energetickou závislost i emise. „Pojďme odblokovat situaci pro obnovitelné zdroje a napřít stejnou energii, kterou dáváme do přípravy nového jaderného zdroje, do transformace naší energetiky,“ vyzývá předseda ekologického sdružení Calla.
