Jedna velká evropská burza? Ultimátní nesmysl, jako se pozítří odstěhovat na Mars, říká Koblic
Evropská unie se potýká s ekonomickými problémy a stále více se tak dívá USA a v některých ohledech i Číně na záda. Podle zprávy, kterou si nedávno objednala Evropská komise u bývalého centrálního bankéře a italského expremiéra Maria Draghiho, jsou řešením mimo jiné větší evropské investice. A aby na ně bylo dost peněz a evropští investoři nechodili na trhy spíš do USA či Asie, měl by se posílit evropský kapitálový trh.
Podle ekonoma z think-tanku Europeum Filipa Křenka mluví Draghi například o odstraňování bariér pro pohyb kapitálu a sjednocování regulací. „Kapitálová unie není nic nového, minimálně deset let se o tom mluví. Z plánu se ale nepodařilo zatím naplnit úplně mnoho, většina transakcí stále probíhá na úrovni národních trhů,“ upozornil.
Poslechněte si podcast Peníze a vliv s Petrem Koblicem, generálním ředitelem Burzy cenných papírů Praha
Podobně to vidí i generální ředitel Pražské burzy cenných papírů a také federace evropských burz Petr Koblic. Odstraňování bariér jde podle něj v Evropě „strašně pomalu a ztuha“.
„Národní státy se brání celkem úspěšně přeshraničnímu poskytování služeb na kapitálovém trhu, což je opravdu velký problém. Například jeden prospekt (cenného papíru) schválený v jedné zemi automaticky neplatí v ostatních zemích. Dochází k tomu, že ho musí z nějakých podle mě úplně fantasmagorických důvodů potvrzovat jednotliví regulátoři, což samozřejmě vždycky stojí nějaký čas a peníze. Je to přitom úplně zbytečné. Nejsme schopni také přeshraničně vyúčtovávat dividendové toky,“ vyjmenoval Koblic.
Za nepochopitelné považuje i to, že se v EU stále nepodařilo prosadit třeba jednotné účetnictví, právě po vzoru USA.
Neprostupné hranice
Názory, že sjednocení kapitálových trhů EU by zároveň mělo vést i k vytvoření nějaké jedné velké evropské burzy, kam by si firmy chodily pro kapitál a spolu s investory neodcházely třeba do USA, jsou podle Koblice ale mimo.
Rekordní hodnota českých akcií by mohla dále růst, odhadují analytici. Většímu posílení brání ČEZ
Číst článek
„Je to stejný ultimátní nesmysl, jako si říct, pojďme se odstěhovat pozítří na Mars,“ uvedl Koblic. Ani v USA není podle něj „jedna burza“. Navíc jednotlivé evropské burzy podle něj fungují. „Problém je, že kapitál neteče přes hranice,“ řekl.
Sama pražská burza je úzce provázaná s vídeňskou burzou, která je jejím 99procentním majitelem. Problém sjednocení je ale právě v odlišné legislativě i třeba v dozoru. Podle Koblice se to ukázalo před pár lety, když vídeňská burza vlastnila vedle české i slovinskou, a vznikl nápad je propojit tak, že by se slovinská burza stala segmentem té ve Vídni.
„Nebudu teď zacházet do detailů, ale právní analýza byla zdrcující. Říkali: Zapomeňte na to, to prostě nejde. Museli byste třeba sloučit dozory (nad obchodníky z různých zemí), přesvědčit je, ať rozhodují úplně stejně ve stejných kauzách. Nehledě na to, že ve Slovinsku bylo jiné právo týkající se cenných papírů, jiný režim dividend,“ uvedl.
Přeložme švédský zákon
Draghiho zpráva poukazuje také na možnost lepšího zapojení kapitálu, který leží v penzijních fondech, aby se mohl lépe zhodnocovat. Podle Křenka jde o vytvoření jakéhosi celoevropského důchodového investičního fondu, který by měl fungovat po vzoru úspěšných amerických nebo třeba kanadských penzijních fondů. Ty mohou mimo jiné dlouhodobě investovat v různých zemích světa.
Senioři pobírající důchod nebudou mít nárok na příspěvky od státu při spoření ve třetím pilíři
Číst článek
I tyto pokusy vytvořit nový celoevropský penzijní produkt tady už v minulosti podle Koblice ale byly, ovšem nepovedly se. Pravidla totiž byla špatně napsaná.
„Přitom by bylo fantastické, kdyby si člověk mohl vybrat penzijní fond, který nabízí nejlepší celoevropský produkt a mohl si ho koupit přes internet tak, jak potřebuje,“ uvedl Koblic.
Funkční a úspěšný systém pro dlouhodobé investice na penzi zavedlo Švédsko. Snaží se i Česko, které má od letoška státem zvýhodněný takzvaný dlouhodobý investiční produkt pro ukládání soukromých peněz na penzi.
Podle Koblice je to ale spíš „takový vrávoravý krok správným směrem“. Sám prý ministrovi financí s nadsázkou navrhoval vzít „švédský zákon, přeložit ho v Google překladači do češtiny a odhlasovat v Parlamentu“.
400 miliard ve fondech
Ještě větší problém jsou ale starší investice v penzijních fondech, celkem za asi 400 miliard korun. Jejich regulace je tak přísná, že mají pro investory jen zcela minimální výnosy.
Asociální a nerealistický návrh, nebo nutná změna systému? Devět ekonomů hodnotí penzijní reformu
Číst článek
Uvolnit regulace těchto fondů a nastavit pravidla podpory tak, aby fondy a jejich investoři mohli víc vydělávat, navrhovali už loni v programu, jak rozhýbat českou ekonomiku, Piráti. „Využití kapitálu reformovaných penzijních fondů pomůže v příštích dvaceti letech postavit až 100 tisíc nájemních bytů a na českou burzu může přilákat desítky nových firem,“ uvedl tehdy ekonom spolupracující s Piráty Libor Dušek.
Ke změně ale zatím nedošlo, podle Koblice je transformace fondů dlouhodobá debata. „Vždycky odpověď nějakých právníků byla: ‚To nejde, to by bylo retroaktivní. A navíc lidé do těch fondů investovali s tím, že neprodělají‘. A já vždycky na to říkám: ‚Takže tam také asi přišli v dobré víře, že nic nevydělají,‘“ popisuje situaci Koblic.
Lepší podmínky pro investice těchto fondů mohly přitom za posledních 20 let podle jeho propočtů přinést zhodnocení stávající sumy 400 miliard korun na 1200 miliard.
‚Nejblbější nápad‘
Zájem o investice a další nabídku zajímavých cenných papírů by mohly vyvolat také další nové emise akcií firem včetně těch, které nyní ovládá stát. Podle Koblice by stát mohl dát na burzu ideálně například třetinu akcií Letiště Praha nebo další akcie energetické společnosti ČEZ. V ní stát drží nyní 70 procent, na burze je jen zbylých 30 procent akcií.
5:14
Podle minoritářů nedělá vedení ČEZ věci ve prospěch všech akcionářů, ale hlavně pro stát, říká Klímová
Číst článek
Akcie ČEZ se v posledních dvou letech ale staly spíš předmětem debat, zda vůbec na burze zůstanou. O možnosti výkupu minoritářů se začalo mluvit po sdělení premiéra Petra Fialy (ODS) v době energetické krize, že by stát mohl získat pod kontrolu elektrárny. Spekulovalo se i o rozdělení ČEZ, nakonec vláda ale žádné kroky neudělala. Minoritáři ČEZ několikrát upozornili na možné poškození hodnoty akcií ČEZ kvůli vyjádřením politiků a také kvůli zavedení windfall tax, která dopadá hlavně na ČEZ.
Podle Koblice má ale stát na opatření v daňové oblasti právo. „Jistě by bylo pro minoritní i větší akcionáře ČEZ lepší, kdyby tam ta daň nebyla, ale jako šéf burzy určitě nebudu dělat vojevůdce pro to, aby se nějak zrušila,“ uvedl.
Podle podílu zahraničních investorů v ČEZ, který se nijak nezměnil, také usuzuje, že to, co se u nás dělo v době energetické krize, pro ně bylo v intencích „divných věcí“, co se odehrávaly i na jiných evropských trzích.
Po víkendu je také jasné, že na pražskou burzu nepřijde nová emise akcií (IPO) internetové společnosti Seznam.cz. Její vlastník Ivo Lukačovič o tom, že zvažuje malou část, zhruba pět procent, své firmy nabídnout investorům právě přes burzu, napsal dříve ve svém textu na platformě Patreon. A vyvolal tím velkou vlnu očekávání. Nyní ale zveřejnil nový text s výmluvným titulkem: „Seznam IPO: Nejblbější nápad mého života“.
Veřejně obchodované akcie by podle něj znamenaly pro firmu řadu omezení či rizik a pro něj osobně nechtěnou pozornost médií. IPO má smysl jen v případě, že firma potřebuje „velké peníze“, uzavřel Lukačovič.
Kolik nových emisí by mohlo v roce 2025 přijít na pražskou burzu? Co dalšího brání oživení obchodů? Celý rozhovor s Petrem Koblicem je v audiu vlevo nahoře v textu.
