Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti.

V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Havlíček v úterý řekl, že je nutné reagovat na rychlou dekarbonizaci, tedy útlum uhlí v rámci celé Evropy. Právě vlivem dekarbonizace podle něj dochází nyní k tomu, že v budoucnu nebude dostatek energie. Opírá se přitom o současnou analýzu společnosti ČEPS, ze které vyplývá, že by se Česko v budoucnu mohlo stát z čistého exportéra importérem.

Havlíček také řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.

V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.

‚Konzervativní postoj‘

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil postoj ministerstva za konzervativní. „Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ uvedl.

Podle jaderného experta z Českého vysokého učení technického v Praze Radka Škody má ministr pravdu. „Pro soběstačnost je třeba postavit jak dva nové reaktory v Temelíně, tak nahradit odstavované Dukovany. Ví se o tom už minimálně pět let, od zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2014. Scénář je jasný – buď něco nového do roku 2035 postavíme, nebo nám nezbude nic jiného s elektřinou než dovoz či pálit a dovážet zemní plyn,“ řekl.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR míní, že naléhavost Havlíčkovy výzvy je způsobena mimo jiné vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se chystá hromadné odstavování uhelných a jaderných zdrojů.

„Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě,“ řekl.

Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je třeba, aby vypínání zdrojů v Česku bylo rozumně fázované s realizací jejich náhrady, dodal.

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by aktuální zjištění mělo vést zejména k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu a aktualizaci Státní energetické koncepce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie. „Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren,“ dodal.

cha, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít