‚Už dost pesimismu.‘ Finsko chce být do roku 2035 klimaticky neutrální, pomůže i energie z jádra
Finsko se chce zařadit mezi první klimaticky neutrální země. Už v roce 2035 chce vypouštět jen tolik emisí skleníkových plynů, které dokáže současně z atmosféry zachytit. Slíbila to nová finská vláda, která se funkce chopila v červnu. Plán na opouštění fosilních paliv ale teprve chystá.
Boj proti klimatickým změnám patří mezi témata, která ve Finsku rozhodují volby. „Lidé si stále více uvědomují, co se kolem nás děje. Všichni to berou dost vážně,“ shrnuje pocit svůj i mnoha dalších lidí Marina, která právě míří domů z práce tudy přes helsinský přístav.
Finsko chce být jednou z prvních klimaticky neutrálních zemí světa. Poslechněte si celou reportáž Viktora Daňka
V 600tisícové metropoli pracuje jako nákupčí a sama přemýšlí, jak svou uhlíkovou stopu minimalizovat. „Musela bych asi přestat tolik cestovat, to by byla asi nejvýraznější změna. Ale jinak si myslím, že by to bylo vlastně docela snadné. Omezit spotřebu by přeci nemělo být těžké,“ říká Radiožurnálu.
Nová vládní koalice, ve které hrají hlavní úlohu sociální demokraté a zelení, slíbila, že bude Finsko klimaticky neutrální do 16 let. „Mám už dost toho pesimismu. Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale někde musíme začít,“ říká rezolutně ministryně hospodářství Katri Kulmuniová.
Do deseti let chce Finsko přestat vyrábět elektřinu z uhlí. Nahradit ji mají obnovitelné zdroje a také energie z jádra. Před dlouho odkládaným dokončením je třetí reaktor jaderné elektrárny Olkiluoto, který staví francouzská Areva. Náklady na něj už překročily v přepočtu 200 miliard korun, skoro trojnásobek původní ceny.
Skleníkové plyny ale vznikají ale také v průmyslu nebo dopravě a tam ještě finská vláda příliš jasný plán nepředstavila. „Máme už mnoho technologií, ale abych byla upřímná, nemáme úplně detailní představu, jak přesně našich cílů dosáhnout, ale kde je vůle, tam je i cesta,“ uvedla Kulmuniová.
Ministryně hospodářství Katri Kulmuniová
Náskok ve vlastních plánech na klimatickou neutralitu má ale finská metropole. Její plán má kolem 150 položek. Na prvním místě je nahradit vytápění z fosilních zdrojů tepelnými čerpadly a dalšími zdroji.
Nutnost snížení spotřeby
„Neexistuje kouzelný proutek, který by mávnutím všechny problémy vyřešil. Budeme potřebovat různá řešení. Nutné bude také spotřebu tepla snížit,“ vysvětluje Kaisa-Reeta Koskinenová z helsinské radnice a drží v ruce některé z propočtů. Po vytápění je druhou největší položkou ve vypouštění emisí doprava. Město plánuje vybudovat tramvajové rychlodráhy a omezit auta.
„Pokud v době špičky vyjedete do centra, zaplatíte poplatek. Jízda autem bude dražší, ale také pohodlnější. Vyjedou jen ti, kdo opravdu budou muset,“ říká Radiožurnálu.
Podle Koskinenové se je do 16 let možné snížit vypouštěné emise o 80 %. Zbytek hodlají Helsinky kompenzovat, třeba výsadbou nových lesů.
Podle finské vlády by pozadu neměl zůstat ani zbytek Evropy. Proto si finské předsednictví v Evropské unii pro nadcházející měsíce stanovilo jako svou prioritu schválení společného unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.
