Ruské zisky z paliv mohou pomoci vyřešit solární panely, říká ukrajinská ekoložka
Tma na operačních sálech nebo vypnuté kyslíkové přístroje na jednotkách intenzivní péče. To je realita nemocnic na Ukrajině, které už přes dva roky čelí ostřelování a útokům ruské armády. Podle Natalie Cholodové a Julie Huzijové z environmentální organizace Ekoklub mohou pomoci solární panely.„Jejich výhoda je, že nemocnice pak nemusí být závislé na centralizovaných elektrických rozvodnách,“ říká Huzijová pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Ruská armáda zničila devadesát procent tepláren, obsadila jednu jadernou elektrárnu a zničila také padesát procent všech vodních elektráren, takže škody jsou obrovské,“ popisuje Natalia Cholodová z ukrajinské environmentální organizace Ekoklub.
„Rusové cílí převážně na energetickou infrastrukturu, na které jsou závislá všechna kritická zařízení, jako jsou nemocnice,“ vysvětluje s tím, že když vypadne proud, jsou nemocnice závislé na dieselových generátorech.
„Ty jsou však extrémně drahé a nepokryjí zdaleka celou potřebu nemocnice. Udrží v chodu jen ta nejkritičtější oddělení a probíhající operace,“ říká.
Jedním z řešení podle ní je poskytnout nemocnicím solární panely, o což organizace Ekoklub dlouhodobě usiluje. „Jejich výhoda je, že nemocnice pak nemusí být závislé na centralizovaných elektrických rozvodnách, které čelí ostřelování a výpadky proudu jsou na denním pořádku,“ popisuje její kolegyně Julia Huzijová s tím, že jedenáct nemocnic už solárními panely disponuje.
Vysvětluje, že solární panely, které jsou většinou umístěny na střechách nemocnic, mohou být také cílem útoků, ale s daleko menšími následky, protože ruské bombardování cílí spíše na centrální dodavatele než na jednotlivé spotřebitele.
„Není pro ně výhodné zničit 50kilowattovou infrastrukturu jedné nemocnice,“ líčí. „Pro Rusy je mnohem těžší zasáhnout jedno konkrétní místo, kde jsou solární panely umístěny, než obrovské elektrárny a rozvodny,“ dodává.
Nejen nemocnice
Využití solárních panelů by podle pracovnic Ekoklubu šlo rozšířit i do jiných částí infrastruktury. „Kdyby města měla své vlastní decentralizované zdroje energie a nebyla závislá na centrální energetické síti, k výpadkům proudu by docházelo méně. Zrovna dnes jsem mluvila s kolegyní, která popisovala, že včera neměla proud celých šest hodin,“ říká Huzijová.
„Nejde jen o to, že si nenabijete telefon nebo že vám nejde televize, ale výpadky znamenají, že se nechladí jídlo, neohřívá voda, že správně nefunguje kanalizace a tak dále. To má řadu hygienických a zdravotních dopadů na běžné občany,“ vysvětluje.
Podle Cholodové je potřeba o energetické bezpečnosti přemýšlet dlouhodobě. „Dává to smysl teď během války i dlouhodobě. Šetří to finance samosprávám, které mohou využít peníze jiným způsobem, a je to dlouhodobě udržitelné řešení, které je potřeba i s ohledem na potenciální vstup Ukrajiny do EU,“ říká.
Válka na Ukrajině způsobila podle odhadů environmentální škody za 52 miliard eur (více než jeden bilion korun).
„Jde o znečištění celých ekosystémů, úrodné půdy, zdrojů obživy, energie a dalších,“ líčí Huzijová s tím, že kdyby na Ukrajině došlo k zelené transformaci před začátkem ruské invaze, tyto škody by byly daleko nižší.
Decentralizovaná energetická síť je podle obou zásadním krokem nejen pro Ukrajinu. „To, že jsou země závislé na fosilních palivech z Ruska, znamená, že Rusko má nekonečný zdroj příjmů a může pokračovat ve válce. Nákupy fosilních paliv se přeměňují ve zbraně a rakety, které zabíjejí nevinné Ukrajince,“ říká Huzijová.
„Kvůli závislosti na fosilních palivech má teď Rusko páku nad globálním trhem, který může donekonečna vydírat vysokými cenami,“ uzavírá Cholodová.
