Zveřejněte rozdíly v platech mezi muži a ženami, vyzývá Evropská komise zaměstnavatele
Rozdíly mezi mzdami mužů a žen ve firmách by se podle Evropské komise měly stát veřejnou informací. Zajistit to chce novými pravidly pro transparentní odměňování, která unijní exekutiva ve čtvrtek představila.
„Rozdíly v odměňování mezi muži a ženami mají mnoho důvodů, platová diskriminace je ale nejvíce zavrženíhodným z nich. Za stejnou práci náleží stejná odměna,“ zdůraznila při představování návrhu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO).
Alespoň jedna žena ve vedení firmy. Německo schválilo návrh na kvóty pro velké podniky
Číst článek
Recept, jak narovnat podmínky pro stanovování mezd mezi muži a ženami, je podle Evropské komise jednoduchý: dát více informací do rukou přímo samotným zaměstnancům.
Platová minulost? Tabu
Velké firmy nad 250 zaměstnanců by podle Evropské komise měly mít v budoucnu povinnost pravidelně zveřejňovat informaci, jaký je u nich v průměru rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami.
Interně by si podle návrhu měly firmy vytvářet také podrobnější porovnání platů na srovnatelných pozicích. Pokud by se objevily neodůvodněné výrazné rozdíly, mohlo by to spustit vnitřní audit.
V indexu rovnosti žen a mužů je Česko podprůměrné, z 28 unijních států skončilo až na 21. místě
Číst článek
Evropská komise v návrhu přesně nestanovuje, co jsou srovnatelné pozice. Záměrně to chce nechat na rozhodnutí jednotlivých států, aby kritéria stanovily podle vlastního uvážení.
Pro uchazeče o zaměstnání by podle návrhu měla být rovněž dostupná informace, kolik v průměru ve firmě už lidé na obdobné pozici berou. Dozvědět by se ji měl předem nebo nejpozději na pohovoru, aby tak zájemci o práci získali lepší představu, o kolik peněz si mohou říci. Zaměstnavatelé by se rovněž už nesměli dotazovat na platovou minulost uchazeče.
Mezi zdroje platové nerovnosti podle Evropské komise často patří to, že si ženy svůj nižší plat s sebou přenášejí ze starého zaměstnání do nového.
„Není možné nadále předstírat, že rozdíly v odměňování mezi muži a ženami jsou způsobené jen tím, že ženy upřednostňují rodinu před kariérou, vybírají si méně placená místa nebo nemají zájem o kariérní postup,“ uvedla Jourová.
Žaloba o ušlou mzdu
Evropská komise chce dát zaměstnancům do rukou nový nástroj, jak se případné diskriminaci bránit. K informaci o průměrném platu na stejné pozici ve firmě by se podle návrhu měli mít možnost dostat i stávající zaměstnanci velkých firem, a to jak ženy, tak muži.
Ministerstva a úřady neplnily kroky ke zvýšení podílu žen na vedení, uvedla vládní rada
Číst článek
Pokud zjistí, že jsou odměňování za stejnou práci méně než jejich kolegové a neexistuje pro to žádné objektivní zdůvodnění, budou se moci obrátit na soud se žádostí o náhradu ušlé mzdy. V žalobě se budou moci nechat také zastupovat, například ombudsmanem nebo odbory. Bude přitom na firmách, aby prokázaly, že platový rozdíl nevznikl v důsledku diskriminace.
Plán Evropské komise se ale ještě může změnit, aby nová pravidla mohla začít platit, neobejdou se bez souhlasu členských zemí Evropské unie a europoslanců.
Česko mezi hříšníky
Ženy v zemích unie vydělávají v průměru o 14 procent méně než muži, tzv. Gender Pay Gap se posledních deset let prakticky nemění. Česko patří mezi země Evropské unie s vůbec největším rozdílem v platech mezi muži a ženami, podle Eurostatu jde zhruba o 20 procent, stejně nebo hůře je na tom Estonsko, Rakousko a Německo.
Průměrná roční mzda muže odpovídá příjmům ženy za 15 měsíců. Nerovnost v Česku vzniká po třicítce
Číst článek
Do vysokého rozdílu se ale významně promítají i další faktory, jako například vyšší koncentrace žen v sektorech s nižšími mzdami nebo častější práce žen na částečný úvazek.
Podle Evropské komise nicméně i nadále přetrvává platová diskriminace v podobě různého odměňování za stejnou práci, která je už podle stávajících unijních předpisů nelegální.
Krize způsobená pandemií podle Evropské komise dopadla disproporčně více na ženy pracující v hůře placených pozicích. Návrh ale unijní exekutiva začala připravovat ještě před pandemií.
„Nechceme teď firmám v době recese ještě přitížit. Jde nám o to narovnat podmínky pro dobu oživení, až pandemie skončí,“ řekl Radiožurnálu mimo záznam zdroj z Evropské komise.
Unijní exekutiva si také nechala vypracovat studii, podle které povinné zveřejňování informací bude firmy stát jen minimální náklady. Komise tvrdí, že po nich bude žádat pouze data, která už nyní firmy mají k dispozici.
