Řadu změn má přinést novela zákoníku práce, kterou dnes schválila vláda. Ministerstvo práce si od ní slibuje větší pružnost pracovního trhu. Norma zvyšuje limit pro dohody o provedení práce z dosavadních 150 na 300 hodin ročně nebo prodlužuje zkušební dobu u vedoucích pracovníků na šest měsíců. Výše odstupného by se pak nově mohla řídit počtem odpracovaných let.

19:40 29. června 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ministr Jaromír Drábek považuje za jednu z nejvýznamnějších změn to, že by o práci mohli přijít lidé zneužívající nemocenskou.

„Tak je postaven celý ten návrh. Je prostě potřeba, aby pracovněprávní vztahy byly postaveny na zásadě, že kdo se chová podle pravidel, ten je zvýhodněn, a kdo se nechová podle pravidel, tak ten prostě zvýhodněn není,“ uvedl Jaromír Drábek.

Odbory se podle předsedy Odborového svazu KOVO Josefa Středily obávají šikany ze strany zaměstnavatelů.

„Jestliže zaměstnavatelé, a víme, že někteří by takovou touhu měli, budou v podstatě zaměstnance stíhat i v případě, že to bude například nějaký velký bytový dům, kde například nebudou fungovat zvonky a oni se k němu nedozvoní a budou vycházet z principu, že ten člověk porušil léčebný řád,“ řekl Josef Středula.

„Prostor pro zneužití je v tomto případě ohromný,” potvrdil vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Odbory naproti tomu podle jeho slov chtěly, aby zaměstnavatel musel předložit důkazy, že zaměstnanec porušil léčebný řád, a do té doby se na něj pohlíželo jako na člověka, který léčebný řád neporušil.

Novela mění také zaměstnávání na dobu určitou. Ministr Drábek chce zabránit řetězení pracovních smluv téměř donekonečna. Proto navrhuje, aby bylo možné uzavírat pracovní poměr na dobu určitou maximálně třikrát za sebou.

Cílem novely zákoníku práce je podle náměstka pro legislativu na ministerstvu práce a sociálních věcí Petra Šimerky zpružnit trh práce, uvolnit některá ustanovení, která jsou příliš „sešněrovaná”, umožnit zaměstnavatelům na některé nové situace a skutečnosti reagovat pružněji.

„Těch ustanovení je tam přes tři sta, z nichž asi třetina jsou pouze formulační, ale větší část jsou změny, které více nebo méně upravují dosavadní texty,” uvedl Petr Šimerka.

Ne všichni se vším souhlasí

Ke změnám mají ale výhrady odbory i opozice. Ta říká, že s ní vláda o reformách nejedná, a proto odmítla zákoník ve sněmovně podpořit. Sociální demokraté zároveň avizují, že pokud zvítězí v příštích volbách, zákoník opět změní.

„Vítáme a nemáme nic proti prodloužení zkušebního období u zaměstnanců, kteří jsou pro firmu klíčoví. Ten návrh jsem diskutovali se zaměstnavateli a myslím si, že je pro nás akceptovatelný,“ řekl Josef Středula.

Odbory podle jeho slov považují za potřebné pro české firmy zavedení takzvaného kurzarbeitu, který ovšem dosud neexistuje v podobě zákonné normy. Kurzarbeit znamená podle Víta Samka režim zkrácené pracovní doby, při které stát doplácí část prostředků zaměstnavateli, který tak má možnost zachovat svou konkurenceschopnost při poklesu výroby.

„Tento zákoník práce vychází vstříc zaměstnavatelům. Překlápí sílu na zaměstnavatelskou stranu, a to si myslím, že v pracovněprávních vztazích není z dlouhodobého hlediska rozumné,“ uvedl Josef Středula.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák řekl, že spoustu nových ustanovení, která se dostala do novely zákoníku práce, zaměstnavatelé už dlouho požadovali.

„Z velké části je to kompromis,“ zhodnotil celkově novou podobu zákoníku práce Jaroslav Hanák.

Martin Křížek, Eva Presová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít