Radiožurnál se tento týden věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměřuje na to, jaké sliby se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a jaké naopak ne. Vychází při tom z programového prohlášení vlády rozděleného do šesti směrů. Čtvrtý díl se věnuje důchodové reformě. Jak to dopadlo?

Seriál Praha 17:57 2. září 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Chceme důchodovou reformu, tak vláda otitulkovala první bod v programovém prohlášení kabinetu z června 2018.

Ani dosluhující kabinet Andreje Babiše (ANO) ale důchodovou reformu, o jejíž potřebnosti se mluví nejméně posledních dvacet let, neprosadil. A to přesto, že byla jednou z priorit této vlády a obě vládní strany, ANO i ČSSD, ji měly ve svém volebním programu.

Přesto koalice nebyla schopná se na podobě reformy domluvit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD totiž nedokázala přesvědčit o svém návrhu ani premiéra Andreje Babiše, a už vůbec ne ministryni financí za ANO Alenu Schillerovou.

Ministryně financí návrhu vytýkala jednak to, že byl podle ní zpracován pozdě a k jeho řádnému projednání nebylo dost času. Hlavně jí ale vadila „finanční neudržitelnost“ návrhu, tedy to, že neřešil, kde vzít na výdaje, které se chystal zavést. Schillerová je vypočítala - v té nejštědřejší variantě návrhu - až na 300 miliard ročně.

To samé později návrhu vytknul i premiér Babiš, když řekl, že návrh reformy řeší jen výdajovou, ale ne příjmovou stránku. A to byla i hlavní výtka většiny opozičních stran.

Návrh důchodové reformy

Návrh tak, jak ho v prosinci 2020 představila ministryně Maláčová, chtěl zavést základní důchod ve výši 10 tisíc korun, který by se platil z daní. Další, zásluhová část důchodu, která závisí na tom, kolik člověk odvádí na sociálním a kolik let odpracoval, by se platila jako doposud z pojistného.

Také se měla zkrátit doba, po kterou člověk musí odvádět pojistné, ze současných 35 na 25 let. A v neposlední řadě se počítalo se snížením důchodového věku pro náročné profese a zavedením výchovného.

Změnu důchodového systému nelze udělat bez daňové reformy, říká šéfka Komise pro spravedlivé důchody

Číst článek

Výchovné nicméně sněmovna nakonec schválila. Pětisetkorunový příspěvek k důchodu se bude vyplácet od roku 2023, náležet bude tomu z páru, kdo o dítě pečoval „v největším rozsahu“, což budou zpravidla ženy. Měl se vyplácet na maximálně tři děti, tedy do výše 1500 korun.

Zmíněný návrh na dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, jako jsou zedníci, svářeči nebo specializované zdravotní sestry, pak na projednání ještě čeká.

Návrh důchodové reformy se opíral o závěry takzvané Komise pro spravedlivé důchody, což byla mimochodem šestá důchodová komise v pořadí. Své zástupce tam měli nejen odborníci, ale i poslanci, senátoři a státní správa včetně ministerstva financí a předsedy vlády. Tím se měla zajistit co nejširší podpora pro reformu, což se ale evidentně nepodařilo.

Kde na to vzít?

Návrh se zabýval jen náklady v prvních pěti letech po zavedení reformy - celkem by to podle Komise bylo kolem 50 miliard. Část se podle ministryně Maláčové mohla pokrýt z evropských peněz.

Komentátor Holub: Je to prapodivná situace, vláda rekordně navyšuje důchody ve chvíli mimořádných schodků

Číst článek

Těch 300 miliard, se kterými přišla ministryně financí, rozporovala Danuše Nerudová, předsedkyně komise a zároveň rektorka Mendelovy univerzity. Prý nejde jednoduše vzít 2,5 milionu penzistů a vynásobit je 10,5 tisíci základního důchodu, protože ti penzisté už teď nějaký důchod pobírají, takže by to dofinancování stálo výrazně méně.

Nicméně i tak by náklady byly rok od roku vyšší, jak by se v důchodovém věku ocitalo čím dál více lidí. A kde na to vzít, návrh skutečně neřešil. Jen uváděl, že druhá fáze reformy penzí počítá i s daňovou reformou.

Slevy na jízdné

Důchodová reforma nicméně nebyl jediný vládní slib týkající se penzí. U několika slibů už si vláda může odškrtnout jako „splněno“. Například ještě první Babišova vláda, bez účasti ČSSD, zvýšila základní výměru důchodu z 9 na 10 % průměrné mzdy a navýšila o 1000 korun penze lidí nad 85 let.

Součástí strategického směru „Chceme důchodovou reformu“ bylo i zavedení 75procentní slevy na jízdné pro seniory, žáky a studenty, což vláda prosadila už v roce 2018.

Iva Vokurková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít