Petr Fiala v Evropském parlamentu a stále osamocenější Boris Johnson ve Velké Británii. Jak to souvisí? Český premiér od chvíle, kdy se stal lídrem Rady Evropské unie, prokazuje své zahraničněpolitické kvality. „Těžko hledat v době ruské invaze na Ukrajinu vhodnější zemi pro unijní předsednictví, než je Česko,“ řekla po Fialově projevu ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Komentář Praha/Londýn 6:29 8. července 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zadání, která před Českou republikou stojí, jsou zcela výjimečná, protože je musí plnit ve válečných časech, energetické krizi a rostoucí inflaci. Důraz na bezpečnost a posilování výdajů na armádní rozpočty nesmí být v zásadním konfliktu s péčí o domácí obyvatelstvo a jeho sociální komfort.

Fiala se v Evropě představuje coby sebejistý a problémů znalý státník. Od europoslanců dostal dárek na uvítanou v podobě schválení jádra a plynu mezi zelené investice.

To je obrovský úspěch. Pochopitelně nejen český, ale také francouzský či nizozemský, neboť v těchto zemích také vsadili na energii z atomových elektráren.

Boris Johnson skončí jako premiér a předseda strany. Ve funkci zůstane, než vyberou nástupce

Číst článek

Zatleskala též česká opozice. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček hlasování označil za vítězství zdravého rozumu a připomněl, že v posledních dvou letech se díky velkému tlaku z jádra, které bylo téměř odepsané, stal klíčový bezemisní činitel.

„Je dobře, že součástí je i plyn, jenž bude plnit úlohu přechodového zdroje,“ sdělil podle ČTK Havlíček. K tomuto vyjádření je však nutno doplnit velký otazník, protože celá Unie trne, zda Putin už v červenci definitivně nezavře kohoutky. Pak by Petr Fiala musel především řešit odvalení tohoto balvanu z cesty.

Problémy na domácí scéně

Potlesk a světla lamp jsou ovšem upřeny na politika, který je vřele vítán v evropských salonech. Jak je na tom doma?

Další odchod z vlády Borise Johnsona: ministr pro záležitosti Walesu Simon Hart rezignoval

Číst článek

V rámci koalice SPOLU vcelku dobře. Jeho koaliční partner Starostové a nezávislí zato lapá po dechu a těžko odhadnout, zda se nakonec přece jen neutopí. V tom lze vidět podobnost s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem.

Hlasování o nedůvěře kvůli covidovým večírkům sice před pár týdny ustál, ale své spolustraníky neuklidnil. Podle mnohých se stal politicky toxickým, což vyvrcholilo v těchto dnech, kdy jeho kabinet opustili ministři financí, zdravotnictví, školství a další vysocí úředníci. Základy Johnsonovy konzervativní zdi byly nahlodány a je jen otázkou času, kdy se zbortí.

Vít Rakušan to má v čele STAN snazší o to, že sám v ničem nejede. Korupce, holky a kokain, jak říká Andrej Babiš, se ho doposud nijak nedotkly. Avšak to ho nezbavuje stranické odpovědnosti, a navíc nikde není psáno, že kauza Dozimetr si nevybere další oběti.

Aktuální úkoly

Šéf ODS a vlády tak bude muset souběžně s Evropou mít na zřeteli i Česko jako úkol. Je nezbytné co nejdříve představit energetický sociální tarif, zpackaný pětitisícový bonus na děti do 18 let nahradit automatickou valorizací dávek a zdanit kvetoucí zisky energetických firem.

Zároveň by měl představit exitovou strategii v případě jednostranného ukončení dodávek ruského plynu.

Souběžně s tím musí Fiala jako vůdce obnovené ODS dát jasně najevo, že v jeho vládě nemůže sedět nikdo, kdo by byl podezřelý z napojení na zločinecké struktury a korupční jednání. Koneckonců ve stejném tónu by měli promluvit i Piráti, protože jejich dosavadní protikmotrovský étos a nezašpiněná pověst jsou to jediné, co jim ještě zbývá.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Kateřina Perknerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít