Evropský soud dal zelenou k přehlasování Česka a ostatních u budoucích kvót
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl podle očekávání. Kvóty na přerozdělování uprchlíků byly před dvěma roky přijaty v souladu s právem a žaloby Slovenska s Maďarskem soud zamítl. Tím tak odvalil Evropské komisi z cesty možnou překážku pro zažalování Prahy, Varšavy a Budapešti kvůli neplnění těchto kvót. Zároveň tím otevřel dveře pro prosazení stálých kvót stejným způsobem. Jejich odpůrcům jako Česku tak hrozí, že budou znovu přehlasováni.
Celý soudní spor se vedl o to, zda ministři vnitra neporušili unijní právo, když 22. září 2015 hlasováním schválili dvouletý program přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka.
Žaloby Maďarska a Slovenska na uprchlické kvóty zamítl Evropský soudní dvůr
Číst článek
Při tomto hlasování se většina vyslovila pro. Finsko se zdrželo a Česko, Slovensko, Maďarsko s Rumunskem hlasovaly proti.
Bratislava a Budapešť se s výsledkem nesmířily a způsob přijetí dočasných kvót napadly u evropského soudu. Česko se s ním vnitřně také nikdy nesmířilo, k žalobě se ale neodhodlalo.
Vlády Slovenska a Maďarska, podpořené následně i Kaczyńského Polskem, daly dohromady soubor argumentů, proč by měl soudní dvůr ministerské rozhodnutí zrušit. Tvrdily, že mělo být přijato jednomyslně a po veřejném projednání.
Zapojen měl podle nich být i Evropský parlament a národní parlamenty. Nechybělo ani tradiční tvrzení oponentů o nefunkčnosti uprchlických kvót. Nejvyšší evropská soudní instance je ale všechny jednoznačně odmítla.
Politické znásilnění zákonů, zní z Maďarska
Zatímco Slovensko „chlapsky“ verdikt respektovalo, i když svůj odmítavý postoj ke kvótám měnit nehodlá, z Maďarska zazněla slova o politickém znásilnění evropských zákonů a hodnot. Také Česko se ozvalo. Vláda zopakovala svůj nesouhlas s přerozdělováním migrantů a prezident brojil proti výhrůžkám unie a hrbením se před nimi.
Ponechme stranou, že soud nikomu nevyhrožoval, ale jen potvrdil, že členské státy o kvótách rozhodly podle pravidel. Těch pravidel, která Česko, Maďarsko a ostatní státy dobrovolně akceptovaly a kterými by se měly řídit.
Žaloba kvůli neplnění migračních kvót
I když se středeční verdikt v Lucemburku naší země přímo netýká, důsledky má a může mít i pro ni. Vyjma zmíněného potvrzení, že kvóty platí, a jsou tudíž závazné pro všechny, je tu nepřímý vliv na probíhající řízení Evropské komise proti trojici středoevropských států kvůli neplnění migračních kvót. Pokud by je unijní soud zpochybnil, těžko by mohla komise popotahovat rebelující vlády za nedodržování něčeho, co není v souladu s právem.
Česko míří kvůli uprchlickým kvótám před evropský soud. Vláda s žalobou počítá
Číst článek
Teď naopak nic nebrání tomu, aby řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku posunula do finálního stádia, kterým je žaloba u evropského soudního dvora. Eurokomisař Dimitris Avramopulos dal také krátce po verdiktu jasně na srozuměnou, že unijní exekutiva je připravena to udělat. Dala ale triu „hříšníků“ ještě pár týdnů na změnu názoru.
Je to možná jen bujná fantazie autora tohoto textu, že tento odklad nějak souvisí s volbami v Česku a snahou komise nevyvolat před hlasování ještě větší protievropské nálady v české společnosti, než už tam jsou. Těžko totiž může komise očekávat nějaký obrat v postoji těchto zemí, což všechny potvrdily i svými reakcemi na rozsudek v Lucemburku. Dosavadní řízení proti nim přitom vedla rychlíkovým tempem.
Právo rozhodnout kvalifikovanou většinou
Ať už komise Česko a spol. zažaluje, nebo ne, případné soudní řízení se může vléct roky. Mnohem dříve by se mohl projevit druhý důsledkem lucemburského verdiktu. Ten potvrdil, že ministři vnitra měli právo rozhodnout kvalifikovanou většinou, a nikoli jednomyslně, jak se domáhali žalobci.
Členské země mají už od loňska na stole návrh komise na stálé přerozdělovací kvóty v rámci reformy společného azylového systému. Shoda na nich neexistuje, příkopy mezi zastánci a odpůrci jsou stejně hluboké jako v případě dočasných relokací. Pokusy o kompromis od slovenského a maltského předsednictví ztroskotaly. Unijní diplomaté otevřeně počítají s tím, že může znovu dojít na „silové řešení“ a na hlasování na ministerské radě. Výsledek takového hlasování z pohledu Česka si lze snadno domyslet.
Slováci zůstávají Čechům nejblíže. Za Orbánem s nimi však nesměřujme
Luboš Palata
Fico v talk show Rossiji-1? Vidíme, jak rychle se svobodný, demokratický režim může zvrhnout
Martin Fendrych
Gruzínská opozice má o čem přemýšlet
Ondřej Soukup
Ruští emigranti vyčkávají, Ukrajinu nepodporují
Alexandr Mitrofanov