Válka Izraele s Hamásem ve stylu Monty Python
Palestinští teroristé z Pásma Gazy ve čtvrtek poprvé od roku 2014 odpálili dvě rakety na Tel Aviv, naštěstí bez následků. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua podnikla jako vždy v poslední době pouze umírněnou odvetu, i když tentokrát o něco důraznější – bombardovala přes sto cílů vládnoucího hnutí Hamás, ale pečlivě vybraných tak, aby nikoho nezranila a nevyvolala větší konflikt.
Všechny zničené objekty, jako velitelství Hamásu, zbrojní továrny, výcvikové tábory, televizní stanice nebo středisko bezpilotních letounů, byly před nálety vyklizeny. A Izrael také předem upozornil egyptskou delegaci v Pásmu Gazy, která tam jednala o dlouhodobém příměří, aby se rychle vrátila do Káhiry.
Odveta za rakety mířící k Tel Avivu. Izrael bombardoval sídla radikálů z Hamásu
Číst článek
Netanjahu si další válku s Hamásem zoufale nepřeje – v dubnu chce vyhrát volby a nechce také ohrozit květnovou mezinárodní soutěž Eurovize v Tel Avivu, na které Izraeli velmi záleží. Balancuje proto na tenkém ledě mezi snahou zastrašit Hamás a hněvem Izraelců nad nedostatečnou vládní reakcí na útoky.
Hamás ví, že Netanjahu válku nezačne, a zneužívá toho, jak může. Vždycky, když se zdá, že jeho provokace rozhněvaly Izrael přesmíru, zařadí zpátečku. A zvolil novou taktiku – k raketám se teď nehlásí.
Pan Bezpečnost
Odpálení čtvrtečních střel popřel, stejně jako Islámský džihád. A izraelská vláda se z nedostatku lepšího zdůvodnění své zdrženlivosti a k údivu Izraelců spokojila s vysvětlením Hamásu, že rakety na Tel Aviv odpálili „omylem“ nešikovní členové hnutí při běžné údržbě.
Jedna izraelská televizní stanice celý incident přirovnala k satiře skupiny Monty Python. Kam tento nový trend povede? Budou teď rakety létat „omylem“ na izraelská města běžně a beztrestně? Fantazii se meze nekladou – když loni v říjnu teroristé odpálili raketu na Beerševu, někteří izraelští politici se přiklonili k názoru, že ji „mimoděk odpálil blesk“. Odstrašující síla Izraele je tatam a Hamás se výborně baví.
Začíná nová etapa palestinské politiky?
Číst článek
Egypt znovu dojednal příměří, na které obě strany hned přistoupily, a Hamás opět vznesl řadu požadavků. Žádá peníze na delší denní provoz elektrárny a projekty OSN, rozšíření rybolovné zóny a další peníze z Kataru, jejichž výplatu Izrael umožňuje už pět měsíců.
Teď teroristé chtějí 30 milionů katarských dolarů měsíčně místo dosavadních patnácti. Přitom izraelský kabinet minulý týden schválil předání 20 milionů a katarský zmocněnec už nejchudším rodinám vyplatil dalších pět a půl milionu. Hamás dokonce v pátek poprvé odvolal pravidelné protesty u izraelských hranic, které pořádá už rok, aby dal „příměří šanci“.
Izrael požadavky Hamásu v podstatě plní, ale hnutí nikdy žádný slib nedodrželo. Už v pondělí obnovilo protesty u hraničního plotu, protože Izraelci prý „příliš dlouho váhají“. A izraelská vláda jedná dál a požadavky Hamásu „zvažuje“, ačkoli je podmínila klidem na hranicích. Další episoda Monty Python.
V téže době jako celý tento incident propukly v pásmu první významnější demonstrace proti Hamásu od roku 2007, kdy se zde hnutí pučem zmocnilo vlády. Tamější situace je už dlouho katastrofální; nezaměstnanost přesáhla 52 procent, a u mladých lidí je dokonce sedmdesátiprocentní, většina Gazanů žije pod hranicí chudoby a elektřinu mají jen osm hodin denně. Teprve nyní se však odvážili ve větším počtu protestovat.
S hesly jako „chceme žít“ nebo „vzpoura hladových“ demonstrovali proti rostoucím životním nákladům, rozhodnutí Hamásu opět zvýšit daně a nemožnosti uživit rodinu. Šlo sice jen o stovky lidí, ale na řadě míst současně. Jeden Gazan se dokonce podpálil a je ve vážném zdravotním stavu.
Protesty trvaly tři dny a Hamás je nakonec brutálně potlačil. Demonstranty, i ženy a děti, surově zbil a pozatýkal na 500 lidí, včetně novinářů a lidskoprávních aktivistů. Brutalitu zákroků odsoudil i zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov. Ke kritice se ochotně připojila i palestinská samospráva Mahmúda Abbáse, která už dlouho v podobné protesty doufá s tím, že Gazané Hamás svrhnou a samospráva opět pásmo ovládne.
K tíživé situaci v Gaze však sama notně přispívá – Abbás jí drasticky snížil částky na úhradu elektřiny, vody, školství a zdravotnictví a zastavil platy tamějším nezaměstnaným zaměstnancům svého hnutí Fatah i sociální dávky.
Za demonstranty se postavily i některé teroristické skupiny v Gaze, jako Lidová nebo Demokratická fronta pro osvobození Palestiny, a poprvé přičetly situaci v pásmu nejen Izraeli a Egyptu, ale i Hamásu.
Hra kočky s myší mezi atypicky zdrženlivým Izraelem a provokujícím Hamásem bude zřejmě pokračovat až do izraelských voleb 9. dubna – pokud nějaká raketa někoho nezabije. Pak by Netanjahu, který si rád nechává říkat „pan Bezpečnost“, musel zasáhnout tvrději; kdyby to neudělal, mohl by volby prohrát.
A tak se bude Hamás až do dubna smát a ostřelovat a provokovat Izrael, jak se mu zlíbí, protože má jistotu, že mu to projde. A nepochybně také uspořádá mohutnou násilnou demonstraci u příležitosti ročního výročí protestů u hranic 30. března, těsně před izraelskými volbami.
Za mě vždy hlasuje peněženka
Petr Holub
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák