Středoasijské předjaří

Pořádek je obnoven, spojenecká vojska opustí zemi, Kazachstán má nového premiéra a požadavky demonstrantů se budeme zabývat. Tato prohlášení a sliby pronášel v posledních dvou dnech prezident Kasym-Žomart Tokajev. Pohlavár, který nechal do demonstrantů v 21. století střílet a na pomoc proti vlastním lidem protestujícím proti zdražení paliva si zavolal ruskou armádu. I když střelba v ulicích nejspíše ustane, země své problémy vyřešeny nemá.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Kazachstán je rozporuplná země. Na jedné straně středoasijský tygr s vyspělou ekonomikou, moderními městy a bohatými firmami na zahraničních burzách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Středoasijské předjaří

Fintechový gigant Kaspi se úspěšně obchoduje v Londýně, v zemi masivně investují Nizozemci a Američané. Země je velkým exportérem ropy, plynu, uranu a řady vzácných kovů a surovin.

Mladí Kazaši studují na zahraničních školách, elita podniká a žije v cizině. Z postsovětské střední Asie má Kazachstán výrazně nejvyšší kvalitu života.

To je jedna strana mince. Druhá je problematičtější.

Za vysokou ekonomickou úroveň vděčí země exprezidentu Nursultanu Nazarbajevovi, který převzal otěže vlády po rozpadu Sovětského svazu před třiceti lety. Odpojil od Moskvy ropné firmy, pozval do země zahraniční investory i špičkové architekty, jako je Norman Foster, který stavěl v Astaně.

Nové obavy autoritářů

Členy rodiny a přáteli obsadil všechna důležitá místa v úřadech i státních firmách.

Tokajev boj o moc vyhrál, může být ale vazalem Ruska. Kazachstánu hrozí oslabení vlivu v regionu

Číst článek

Prezidentský úřad předal Nazarbajev svému někdejšímu pobočníkovi Tokajevovi před necelými třemi lety hladce, protože si ho sám vyvolil. Tokajev poté z vděku přejmenoval Astanu na Nursultan, podle dosud žijícího despoty.

Kazachstán je společnost postavena na starých kmenových vazbách, v zásadě rozdělená do tří kast, takzvaných žuz. Nazarbajev i Tokajev a většina elity patří do té nejvyšší. Toto uspořádání se mimochodem nepodařilo rozbít ani sovětským komunistům, takže příslušníci elity bývali režimními prominenty a mají silné vazby na Rusko.

Naproti tomu příslušníci nejnižšího žuzu z venkova, z nichž pocházela většina demonstrantů, získávají vzdělání jen v kazašštině, jejich vyhlídky na slušné zaměstnání jsou pramalé a životní úroveň celkem mizerná.

Důvodů k současným demonstracím je krom sociální frustrace mladých venkovanů víc. Podle některých pozorovatelů se Tokajev vymaňuje z vlivu svého učitele Nazarbajeva a jeho rodiny, která stále drží moc ve středoasijské velmoci. Přes veškerý ekonomický pokrok je v zemi velká nerovnost a dle indexu demokracie jde o autoritářský režim.

Mimochodem, podobnou ekonomickou strukturu jako Kazachstán má postsovětský Ázerbájdžán. Tam tři desítky let vládne a ekonomiku včetně ropných firem ovládá bohatý klan Alijevů. Na konci roku v Baku protestovali lidé proti zpřísnění mediálního zákona, který dále omezuje svobodu v zemi. Nyní tato ropná velmoc čelí prudkému růstu cen potravin.

Zdražování, které přinesla finanční krize před dekádou, tehdy vyvolalo arabské jaro a smetlo několik diktátorských režimů, i když ne vždy nutně k lepšímu. Dle tvrdosti zásahu v Kazachstánu to vypadá, že autoritáři se znovu začínají bát.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme