Tokajev boj o moc vyhrál, může být ale vazalem Ruska. Kazachstánu hrozí oslabení vlivu v regionu
Spontánní výbuch nespokojeného obyvatelstva, zuřivý boj moc, nebo plánovaný pokus o státní převrat, do kterého se zapojili „teroristé ze zahraničí“. Co přesně se v Kazachstánu minulý týden odehrálo a kdo stál za násilnostmi v ulicích, je stále velmi těžké určit. Verze prezentovaná vládou má mnoho mezer, které úřady nedokážou vysvětlit. Události však budou mít řadu dopadů – mohou oslabit vliv země v regionu, zatímco ten ruský naopak posílí.
Z týdne plného bouřlivých protivládních protestů, ale také rabování a násilností, se Kazachstán teprve vzpamatovává. Už několik dnů si mnozí kladou otázku, co se to v ulicích největšího a zdaleka nejbohatšího státu Střední Asie vlastně odehrálo.
Desítky obětí, tisíce zadržených, ale klid v ulicích. Život v Kazachstánu se postupně vrací do normálu
Číst článek
Prezident Kasym-Žomart Tokajev má jasno.
„Nepochybuji o tom, že jde o teroristický útok. O dobře organizovaný a připravený akt agrese proti Kazachstánu. Většina útočníků byli zahraniční bojovníci především ze zemí Střední Asie, včetně Afghánistánu. Byli tam také bojovníci z Blízkého východu,“ uvedl v pondělním vyjádření.
Podobná prohlášení zaznívají z úst kazachstánského prezidenta už několik dní. Účastníky rozsáhlých nepokojů označuje za teroristy a bandity, kteří v zemi chtěli vyvolat chaos a chopit se moci. Bouřlivé demonstrace tak bezpečnostní složky brutálně potlačily a dostaly od Tokajeva dokonce povolení střílet do demonstrantů ostrými náboji bez varování.
„Tokajev říká, že to byl pokus o puč, že tam byly skupiny lidí, které byly řízené ze zahraničí, že to byl útok na stát. Má to ale několik logických děr. Neřekl ani to, odkud by skupiny měly přijít, kdo je měl platit a jaká byla jejich motivace. Proběhlo kolem toho mnoho prohlášení, o kterých si můžeme myslet cokoliv včetně toho, že jsou podivná,“ říká pro iROZHLAS.cz odbornice na oblast střední Asie Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Jedno z takových „podivných“ prohlášení Tokajeva proběhlo médii také začátkem tohoto týdne. Podle tvrzení kazachstánského prezidenta se totiž členové násilných skupin údajně vydali do márnic a odnesli odtud těla svých soukmenovců, aby tak úřady neměly možnost zjistit jejich původ. Kolem dění v Kazachstánu nicméně v posledních dnech koluje mnoho dezinformací, podle Jordanové je proto velmi těžké, rozlišit, co platí a co je lež.
Stejně tak je ale složité říct i to, jak události z minulého týdne interpretovat a co se mezi politickou elitou Kazachstánu vlastně odehrálo. „Záležet bude hlavně na tom, jestli Kazaši přijmou to, co jim prezident Tokajev řekne, jak jim to vysvětlí a zda před nimi obhájí své postavení. To, co si budou myslet akademici nebo novináři z Evropy a odjinud, je až druhořadé. Skutečně záleží hlavně na tom, co si budou myslet samotní Kazaši,“ dodává odbornice.
Puč, či spontánní protest?
Nepokoje, které propukly o prvním lednovém víkendu ve městě Žanaozen na odlehlém západě země, se postupně rozšířily na více míst, s největší razancí zasáhly nejlidnatější město Almaty. Právě tam se situace nejvíce vyhrotila, demonstranti zaútočili na tamní vládní budovy, rabovali obchody a zapalovali auta.
26:06
Tokajev nevěří vlastním silám. Pozvání Rusů pro něj bude špatné, říká expert Baar o dění v Kazachstánu
Číst článek
Výbuch nespokojenosti vyvolalo skokové zvýšení cen pohonných hmot, především zkapalnělého zemního plynu (LPG), na který v zemi jezdí velké množství automobilů. Postupně se protesty otočily proti vládě a konkrétním zástupcům kazachstánské elity, včetně bývalého exprezidenta Nursultana Nazarbajeva, kterému lidé v ulicích vzkazovali: „Starče, odejdi“.
Nazarbajev sice odstoupil z funkce už před třemi lety, v zemi si ovšem stále udržuje silný vliv, který mu zajišťuje přístup k bohatství, zatímco obyčejní Kazaši chudnou.
„Protesty na začátku adresovaly každodenní problémy, nejen zvýšení cen pohonných hmot, ale také dlouhodobou korupci, špatné vládnutí, aroganci státu a podobně. To je něco, co se adresovalo už v minulých letech a co se bude muset řešit, jinak můžeme čekat další protesty, i když třeba v jiné formě,“ podotýká Jordanová.
Prvotní umírněné demonstrace se po několika dnech proměnily v násilnosti doprovázené tvrdou reakcí ze strany ozbrojených složek. Nepokoje si tak vyžádaly desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zadržených.
„Nejde nakreslit dělicí čáru mezi spontánními protesty a násilnostmi, které následně propukly. Není možné říct, že 5. ledna odešli umírnění protestující domů a přišli násilníci. Situace byla opravdu velmi nepřehledná, ale je neoddiskutovatelné, že ekonomické a společenské proměny hrály velkou roli,“ říká odbornice na Střední Asii, podle které se dlouhodobá frustrace Kazachů naakumulovala a stala se hlavním spouštěčem protestů.
Banditi, či nezaměstnaní?
Objevuje se hned několik teorií, kdo za násilnostmi v ulicích vlastně stál. Podle Tokajeva to byli „teroristi ze zahraničí“, například politický analytik z Almaty Dosym Satpajev se nicméně domnívá, že v centru násilného davu stáli hlavně nezaměstnaní mladí lidé z chudých rodin. Ti se nakonec zmocnili protestů, napadali policisty a obsazovali vládní budovy.
Novináři v Kazachstánu čelí zatýkání i hrozbě vězení. Režim se snaží pokrývání protestů co nejvíc omezit
Číst článek
„Když se podíváte po velkých městech Kazachstánu, najdete spoustu nezaměstnaných mladých lidí a to je potenciálně agresivní masa. Teď se tito lidé pokusili využít události v Almaty pro své vlastní zájmy,“ říká pro britskou televizi BBC kazachstánský politolog.
Analytička AMO zároveň poukazuje, že se agresivní skupiny zapojují do protestů v zemích Střední Asie poměrně často. „Ve středoasijském regionu se nezřídka stává, že se na mírových protestech objeví skupiny, které nejsou místní a které se chovají agresivně, vyvolávají násilí a ničí majetek,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„Může je poslat buď určitá státní složka, aby zdiskreditovala protesty a měla větší důvod zasáhnout. Nebo to může být politický oponent, který má vlastní zájmy. Případně to mohou být kriminální organizace, které chtějí vyvolat chaos, rabovat nebo situace zneužít. Tento scénář není úplně neobvyklý. Obávám se ale, že ze strany kazašského státu může být interpretace zcela odlišná od toho, co si myslí samotní Kazaši, kteří viděli situaci v Almaty a jinde,“ dodává Jordanová.
Podle odbornice teď neexistují důkazy, které by řekly, jaká ze skupin by mohla za násilnostmi v Kazachstánu stát, a konkrétní vodítka nedala ani vláda prezidenta Tokajeva.
Analytici oslovení deníkem Financial Times nicméně poukazují na to, že verze prezentovaná Tokajevem má celou řadu trhlin. Události minulého týdne označuje za násilný pokus o státní převrat, který byl koordinován z „jednoho centra“. FT upozorňuje, že demonstrace neměly žádného viditelného vůdce ani společné požadavky, což tuto teorii podkopává.
Boj o moc
Na pozadí bouřlivých událostí v ulicích a takzvané „protiteroristické operace“, kterou proti násilníkům i demonstrantům zahájily úřady, se v Kazachstánu mezitím odehrál také zákulisní boj o moc.
Novinář z Rádia Svoboda: Vládci Kazachstánu ignorovali problémy země, nespokojenost sílila několik let
Číst článek
Ten se nakonec obrátil proti bývalému prezidentovi, který vládl postsovětskému Kazachstánu s přibližně 19 miliony obyvatel od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Na jaře 2019 překvapivě odstoupil a předal moc do rukou zkušeného politika a bývalého diplomata vyškoleného v Moskvě Tokajeva.
Nazarbajev však o svůj vliv v zemi nepřišel. I po odstoupení z funkce prezidenta si zachoval silné postavení, až do konce loňského roku zůstal vůdcem vládnoucí strany Nur Otan a udržel si funkci předsedy mocné bezpečnostní rady. O tento post ho minulý týden připravil Tokajev, který si zároveň došlápl také na ředitele kontrarozvědky Karima Masimova – bývalého dvojnásobného premiéra, který byl Nazarbajevovi velmi loajální. Úřady ho zatkly a podezírají z velezrady.
„Mezi mocenskou elitou proběhl určitý střet a je patrné, že skupina lidí kolem prezidenta Tokajeva vyhrála. Prezident vystoupil v parlamentu, jmenoval novou vládu a vede poměrně intenzivní nátlak na některé členy Nazarbajevovy skupiny. Kromě zatčeného Masimova jsou to například také energetické společnosti, které doposud ovládala Nazarbajevova skupina, a dokonce i jeho rodina,“ popisuje analytička.
„Je to logické, protože tyto společnosti znamenají pro stát peníze. Ten, kdo je u moci, se je proto snaží ovládnout a přesměrovat profit na sebe. Exprezident Nazarbajev sice v roce 2019 předal prezidentský post Tokajevovi, jeho poltická klika ale tyto společnosti držela dál. Teď to vypadá, že prezident Tokajev nejenže přebírá kompletní moc včetně bezpečnostních složek, ale pracuje také na tom, aby pod sebe přetáhl i tyto ekonomicky velmi ziskové oblasti,“ dodává Jordanová.
Další vývoj v Kazachstánu
Týden po vypuknutí protestů se situace v Kazachstánu zdá být pod kontrolou. Nepokoje utichly, parlament v úterý schválil nového premiéra Alichana Smajlova a ve stejný den ohlásil, že se během dvou dnů začnou ze země stahovat jednotky z Ruska a dalších členských zemí postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), které si Tokajev minulý týden zavolal na pomoc.
Chaos v Kazachstánu je pro Moskvu varování i příležitost. Vedle Ruska má silné slovo i Čína
Číst článek
Otázkou je, jak dlouho zdánlivě klidná situace v Kazachstánu vydrží.
„Politická stránka se zdá být vyřešena. Také ohlášené stahování spojeneckých sil vedených Ruskem ukazuje, že se prezident Tokajev cítí dostatečně bezpečně na to, aby dál vedl politickou proměnu sám. Bude ale záležet na dalším politickém vývoji, jestli lidé stojící na počátku protestů nabudou dojmu, že jejich problémy budou postupně řešeny, nebo budou mít naopak pocit, že byli pouze vytlačeni z ulic, nic se nezmění, a proto vyjdou znovu. To se teď dá těžko odhadnout,“ říká odbornice AMO.
Téměř jisté je to, že krize z minulého týdne Kazachstán a zejména jeho prezidenta silně poznamená. Jak v Interview Českého rozhlasu Plus uvedl politický geograf Vladimír Baar, z hlediska dalšího vývoje je „pro Tokajeva velmi špatné povolání vojenských sil“ Ruska, které nyní bude moct Tokajeva „držet jako svého vazala“.
„Z mezinárodního hlediska se ale Tokajev totálně zdiskreditoval a myslím, že bude nahrazen někým jiným,“ míní expert.
Že se prezident Kazachstánu bude muset „mnohem víc ohlížet“ na to, co si myslí Rusko, se domnívá také Jordanová. Moskva mu totiž pomohla překlenout vážnou politickou krizi, o slovo ale nepřijde ani Čína, která je dominantním ekonomickým partnerem Kazachstánu.
„Kazachstán se za poslední tři desítky let své existence snažil co nejlépe balancovat své mezinárodní vztahy s Ruskem, Čínou i dalšími regiony a státy. A i Čína bude mít zájem na tom, aby se rovnováha nevychýlila až příliš. Vliv Ruska tedy určitě posílí. Poklesnout může naopak vliv Kazachstánu v rámci středoasijského regionu, kde je Kazachstán stále největším a nejbohatším státem. Takový Uzbekistán už projevuje ambici stát se regionálním lídrem a toto politické oslabení Kazachstánu by jeho ambicím mohlo nahrát,“ uzavírá Jordanová.
