Vztahy obou regionů obklopuje „nevysvětlitelné vakuum“, konstatoval v úvodníku španělský list El País. Pozornost Bruselu k latinskoamerickému zámoří se v poslední době točí především kolem neutěšeného stavu ve Venezuele, omezuje se na vydávání komuniké a sankcí k zemím, kde se zhoršuje politické či sociální klima, jako třeba v Nikaragui či na Kubě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Leona Šmelcová: Adiós Evropo, vítej, Číno!

Poslední summit – tedy zasedání, kde by se sešli nejvyšší představitelé obou oblastí – se konal před necelými sedmi lety navzdory plánům uskutečňovat jej ob rok. Pravda, celosvětová setkávání poslední dva roky výrazně ztěžuje pandemie koronaviru.

V roce 2017 a během roku 2019, kdy se summity měly konat, však o netopýrech z Wu-chanu ještě nikdo nevěděl. Samotný Borrell jistě chová zájem o region, ostatně pochází ze Španělska, ale coby ministr zahraničí sedmadvacítky je vázaný jednomyslností a každá ze zemí má značně rozdílné zahraniční priority, takže najít společnou notu není jen tak. A to nejen ohledně Latinské Ameriky.

Hedvábná stezka zdraví

Unie sice zůstává významným obchodním a největším rozvojovým partnerem v regionu, její strategická pozice ale slábne a ztrácí dech. Uvolňovaný prostor – zmíněné nevysvětlitelné vakuum – však rychle vyplňuje Čína, která s jihoamerickým kontinentem koketuje už řadu let.

Pro mnohé státy je hlavním obchodním partnerem. Čínské firmy investují mimo jiné do peruánského těžebního sektoru, do dopravní či energetické infrastruktury Ekvádoru a Argentiny, do karibského zemědělství či brazilského a mexického průmyslu. Některé ekonomiky – zvlášť venezuelská a ekvádorská – se drží i díky čínským úvěrům.

Mimochodem čínský prezident Si Ťin-pching navštívil region v uplynulých osmi letech jedenáctkrát, a to poslední dva roky takřka necestoval. Od začátku milénia asijský drak znásobil bilaterální obchod s kontinentem více než šestadvacetkrát.

V Unii zatím vázne prodloužení dvoustranných dohod s Chile a Mexikem a už pět let drhne ratifikace nejdůležitější smlouvy Evropské unie s Latinskou Amerikou, s jihoamerickým společenstvím Mercosur.

Převzato z Plusu

I pandemie přispívá k upevnění pozic Číny v oblasti. Peking zahájil takzvanou rouškovou diplomacii nebo jinak řečeno hedvábnou stezku zdraví, spojenou s přímou podporou, ať už poskytováním zdravotnického materiálu, či technologií společnosti Huawei v boji proti covidu. Většina latinskoamerických zemí také očkuje své obyvatele čínskými vakcínami.

S polevujícím zájmem Evropy může souviset i klesající podpora demokracie v regionu, které v Latinské Americe fandí, jak si Borrell za oceánem povzdechl, už jen 49 procent obyvatel. Zrovna tohle ale Číně docela jistě nevadí.

Autorka je publicistka

Leona Šmelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít