Chile sází na mladou krev, země nabere kurz doleva
Až jednou bude Gabriel Boric, nově zvolený prezident Chile, psát paměti, možná si vzpomene, že mu do prezidentského paláce pomohl i fakt, že patřil k nejstarším v kruhu svých politických kolegů, kteří začali usilovat o změnu v Chile. A to o jeden jediný rok.
Dokonce takřka přesně, protože Giorgio Jackson, donedávna hlavní tvář levicového hnutí Frente Amplio, jeho zakladatel a hlavní stratég, je bez pár dní o rok mladší než Boric, potomek chorvatských zlatokopů, kteří do Chile přišli koncem 19. století.
Nižším věkem se však Jackson vyloučil ze hry o nejvyšší úřad, protože hranice pro kandidaturu je 35 let. Pozici tak přenechal partajnímu metuzalémovi Boricovi, který se v březnu ve svých 36 letech stane nejmladším prezidentem v historii jedné z nejvyspělejších latinskoamerických zemí.
Chile v neděli po dramatických volbách nabralo kurz doleva. Boric v kampani sliboval „novou levici“, která bude vládnout jinak než ostatní levicové strany, které za posledních třicet let – od pádu Pinochetovy diktatury – zemi několikrát spravovaly. Brojil především proti neoliberální politice, jejímž je Chile zářným příkladem.
„Pokud Chile bylo kolébkou neoliberalismu, může být i jejím hrobem,“ uvedl v kampani, v níž kandidoval ve společné formaci s komunistickou stranou.
Pokusit se o reformy
Není proto divu, že když v neděli opanoval hlasování, tak se v pondělí burza v Santiagu propadla o osm procent a chilské peso kleslo vůči americkému dolaru nejvíc od listopadu 2008, doby hluboké celosvětové finanční krize.
Chile je ekonomicky úspěšná země. Od 90. let vykazuje stabilní každoroční růst a neotřásá se ekonomickými krizemi jako její sousedé. Nicméně tamním obyvatelům se nežije snadno.
Chile se drží na špici žebříčku nejvyšší nerovnosti v příjmech ve skupině rozvinutých zemí OECD. Chilany tíží vysoké životní náklady, přičemž šest z deseti domácností měsíčně nevychází se svými příjmy. To ostatně vedlo už několikrát k ohromným protestům. Naposledy v roce 2019, kde na sebe Boric, bývalý studentský vůdce z protestů roku 2011, znovu upozornil.
Boric slibuje větší roli státu a zmenšení sociálních rozdílů. Chce změnit vzdělávací, zdravotní a důchodový systém a také volá po zelenější a spravedlivější politice. Aby zajistil potřebné příjmy, hodlá mimo jiné zvýšit daně o sedm procent.
Chilský parlament schválil stejnopohlavní sňatky. Dřív země patřila k nejkonzervativnějším v regionu
Číst článek
Mnozí Chilané s ním souhlasí, jiní se obávají, že zemi převzali komunisté. Boric ale v posledních týdnech – a to před druhým kolem – obrousil hrany, přestal pohřbívat jakékoli ekonomické modely a naopak začal opatrně připouštět, že zemi „nepředěláš za noc“.
Boric nebude mít vládnutí vůbec lehké. Chilané volili i poslance do nového kongresu, jenž skončil mimořádně rozdělený. Na druhou stranu zjara vybrané shromáždění, které přepisuje chilskou ústavu z éry diktátora Augusta Pinocheta, vesměs odpovídá Boricově naturelu a ideologii.
Budoucího prezidenta čeká těžký úkol – pokusit se o velké reformy, aniž by poškodil prosperující ekonomiku, což mnohé znervózňuje. Vyšší přerozdělování může ekonomiku zpomalit. Jestli se však díky tomu podaří snížit extrémní sociální rozdíly v Chile, bude to jen dobře.
Je ale třeba najít tu správnou rovnováhu. Když se podíváme na některé sousedy v regionu – třeba Argentinu či Venezuelu, pak myšlenka posilování role státu vyvolává spíše obavy.
Autorka je publicistka
EET rozpočet nezachrání. Doba nízkých deficitů je definitivně pryč
Julie Hrstková
Proč jsou tak nepříjemné množící se příklady chaotického vládnutí
Petr Šabata
Je vystoupení Slovenska z EU a NATO reálné?
Kamila Pešeková
Proč nemlčet k tomu, co se děje na Slovensku
Petr Honzejk