Každodenní přehledy, kolik ruských dělostřeleckých granátů a pum odpalovaných z letadel či dronů dopadlo na ukrajinská města, nebo kde a kolik výpadů podnikla invazní vojska, vesměs budí dojem, že napadená země, tlaku, především kvůli nedostatku munice, stěží odolává.

Komentář Praha 6:29 4. června 2024 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zásilky zbraní a nábojů by snad měly každým dnem přicházet a ubírat z nynější nerovnováhy na bojišti. Pozoruhodnější je však posun v názorech, jak a v čem by Západ mohl Ukrajinu podpořit.

Posuny byly patrné již od počátku otevřené putinovské agrese, například Německo už dodává nejen přilby, ale i systémy protivzdušné obrany Patriot a IRIS-T.

Minulé dny naznačují širší jev, a to možný pohyb i některých dosavadních „červených“ linií.

Přijde Francie na Ukrajinu?

Nejviditelnějším příkladem je francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zprvu letos v únoru pouze nevyloučil možnost vyslání jednotek na Ukrajinu a nyní šéf jejího generálního štábu Oleksandr Syrskyj na sociálních sítích ohlásil podpis dokumentů týkajících se francouzských vojenských instruktorů.

Znamená to snad, že jejich účast má být pokládána za hotovou věc? A pokud ano, bylo by možné, že by Francie takový krok nepodnikla jako sólojízdu, ale že by ji následovaly další, například Polsko nebo země Pobaltí?

23:13

Ukrajina by měla změnit způsob války: z konfrontace na asymetrický a partyzánský, tvrdí západní analytici

Číst článek

Anebo je to výstraha určená Kremlu, že pokud by ruské jednotky pronikly na ukrajinské území dále než jen o pár kilometrů jako přes hranice směrem na Charkov, pohnou se dosavadní „červené linie“ včetně povolení Kyjevu použít západní zbraně i k útokům na vojenské cíle na ruském území, před čímž například Washington a Berlín kvůli obavám z možné eskalace dosud varovaly?

Rovnice studené války

Nejpravděpodobněji sledujme ukázku „záměrné strategické nejistoty“, kdy druhá strana musí spekulovat, zda podpora Ukrajiny může zajít až tam, kde se to dodneška zdálo nemyslitelné.

Zmiňované posily v podobě vyslání instruktorů schopných zlepšit výcvik tolik potřebných nových vojáků nebo povolení útočit na vojenské cíle na ruském území, odkud vylétávají strategické bombardéry odpalující rakety na ukrajinská města, by se neobešly bez rizika.

Ruské útoky v Charkovské a Doněcké oblasti zabily jednoho člověka. Jedenáct jich zranily

Číst článek

Ale byl by Putin schopen a ochoten navýšit sázku z druhé strany, jak naznačuje výroky, že západní instruktoři u ukrajinské armády by se stali automaticky cílem ruských leteckých přepadů, anebo že pokud by se Rusko cítilo ohroženo, nasadí třebas i taktické jaderné zbraně?

Pokud platí rovnice ze studené války, že jaderné zbraně jsou tu jen k odstrašení, protože jejich užití by nepřežila ani jedna strana, a že napadení vojáků zemí NATO nese riziko konfliktu s celou aliancí, mělo by také platit, že vládce v Kremlu bude těžko hledat prostředky, jak na zvýšenou pomoc Ukrajině najít adekvátní odpověď.

Adam Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít