Padouch, nebo hrdina aneb Razie na Úřadu vlády po pěti letech

Spektakulární zásah na Úřadu vlády byl fiaskem. Pět let po jeho provedení si to myslí řada politiků a nemalá část veřejnosti.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Nečas a Jana Nečasová u soudu

Petr Nečas a Jana Nečasová u soudu | Foto: Filip Jandourek

Jejich hodnocení vychází z konkrétních výsledků práce policistů a státních zástupců. Jednotlivé kauzy, které z toho vzešly, totiž dosud neskončily pravomocným rozsudkem.

Vlivní zákulisní hráči, kteří byli původně na mušce vyšetřovatelů a jejichž sledování celou kauzu odstartovalo, dosud úspěšně bourají konstrukce o tom, že de facto řídili politiky, obsazovali důležité posty ve státní správě svými lidmi a „vydělávali“ na tom desítky až stovky milionů korun.

Dokázat před soudem na základě neprůstřelných důkazů fungování korupčně-klientelistického systému je podle všeho nad síly vyšetřovatelů. Buď je to dáno tím, že žádný neexistoval, nebo zkrátka fungoval tak dobře, že ho nelze trestněprávně postihnout.

Velká očekávání, která na tiskové konferenci po zásahu na úřadu vlády byla před pěti lety vyvolána, nebyla naplněna. Přesto nelze jednoznačně tvrdit, že práce policie a státních zástupců posloužila pouze k tomu, že uspíšila pád Nečasovy vlády a vyvolala politickou krizi, s jejímiž důsledky jsme se de facto nedokázali do současnosti vyrovnat.

Odposlechy v kauze Nečasových jsou nezákonné. Soud k nim přihlížet nebude, řekla soudkyně Králová

Číst článek

Na několik let za mříže

Když opadly emoce a orgány činné v trestním řízení se vrátily ke své práci, rozpadla se celá kauza do několika zdánlivě menších případů. Týkají se například zneužívání vojenského zpravodajství, úniku informací z BIS, tzv. poslaneckých trafik a podobně. Ani v jedné z nich nedošlo k tomu, že by šlo o výstřel vyšetřovatelů úplně mimo terč.

Prakticky všechny skončily u nezávislých soudů. Ty vyhodnocují shromážděné důkazy a rozhodují o vině či nevině obžalovaných. Dokazování komplikuje skutečnost, že nikdo nebyl chycen přímo při činu a že důležitou roli ve většině případů hrají odposlechy. O jejich legálnosti se vedou soudní spory, což mimo jiné způsobuje, že se jednotlivé případy vlečou bez pravomocného verdiktu už pět let.

'V extrémním rozporu s rozumným myšlením'. Kárný senát zkritizoval postup Králové v kauze expremiéra Nečase

Číst článek

I kdyby nakonec soudy daly žalobcům za pravdu, jen těžko jednotlivé rozsudky překryjí pachuť, kterou zásah na úřadu vlády zanechal. V jedněch z toho důvodu, že se podle nich policisté a státní zástupci zapletli do podivných politických her.

V jiných zase z toho důvodu, že nedokázali splnit hlavní cíl, který si dali. Odhalit klientelisticko-korupční systém a jeho hlavní aktéry dostat na lavici obžalovaných – a potom nejlépe na několik let za mříže.

Vyšetřovatelé a státní zástupci si za to mohou svojí mediální prezentací sami. Kdyby se chovali před pěti lety profesionálněji, možná by dosáhli většího úspěchu. Přinejmenším v tom, že by jejich práce nebyla vnímána jako fiasko.

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme