Formálně se tedy naplnil požadavek prezidenta Andreje Kisky, aby se politická krize vyřešila zásadní rekonstrukcí vlády, nebo předčasnými volbami. A na první pohled bylo vyslyšeno i volání desítek tisíc lidí na demonstracích, aby skončila Ficova vláda, která je zodpovědná za stav společnosti, v níž byla možná úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Ve skutečnosti ale stará vláda neustoupila ani o píď a slovenský příběh zdaleka neskončil. Nový kabinet povede Peter Pellegrini, místopředseda Ficovy strany Smer a dosud místopředseda Ficovy vlády. Historicky taková děvečka pro všechno a člověk zcela oddaný předsedovi Ficovi.

Na ministerstvo vnitra, ostře sledované kvůli vyšetřování vraždy novináře a jeho přítelkyně i kvůli desítkám dalších kauz, nastoupí buď náměstkyně Roberta Kaliňáka, nebo někdo podobně věrný exministrovi i expremiérovi. A to už je výsměch občanům, kteří doufali ve změnu.

Robert Fico působil od počátku krize unaveně, nedařilo se mu včas reagovat na vývoj, a když obvinil prezidenta a opozici ze státního převratu řízeného americkým finančníkem Georgem Sorosem, měli problém i jeho koaliční partneři a někteří lidé ze Smeru. Vypadalo to, že tentokrát nenachází trojnásobný premiér ani motivaci ani dobré nápady a odejde s ostudou.

Ve čtvrtek odpoledne v prezidentském paláci ale Robert Fico zářil – na rozdíl od Andreje Kisky a Petra Pellegriniho. Podařilo se mu tvrdým zákulisním jednáním zažehnat předčasné volby, vyhovět formálním požadavkům na změnu vlády a neztratit přitom ani kousek své politické moci.

Predátor, který sleduje vlastní zájem

Fico tedy machiavelisticky zvládl situaci na jedničku. Expremiér moci rozumí, umí s ní zacházet, používat ji, a když je potřeba, tak i zneužívat ve prospěch mocných oligarchů v pozadí strany Smer.

Je tím poraženým tedy prezident Andrej Kiska? Který po vraždě přesně pojmenoval situaci jako naprostou ztrátu důvěry občanů ve stát a požadoval zásadní řešení. A který mohl i tento týden zvolit takové kroky, jimiž by zabránil hladkému vzniku loutkové vlády Petra Pellegriniho. 

To kdyby odložil přijetí Ficovy demise na příští týden – po dnešní demonstraci a pondělním hlasování o důvěře vládě. Kdyby to celé doprovodil jedním dvěma ostrými projevy na adresu premiéra Fica, který si donedávna vydržoval na úřadu vlády slečnu s velmi úzkým napojením na Antonia Vadalu, o němž psal Ján Kuciak a který je v Itálii čerstvě obviněný z pašování drog a praní špinavých peněz. 

A Kiska mohl mnohem víc lavírovat na samé hraně ústavy, aby vyšel vstříc náladám na desetitisícových demonstracích. Nad tím by na jeho místě ani na chvíli nezaváhal třeba Miloš Zeman, jak známe jeho manévrování v české politice.

Oxfordský profesor Stein Ringen píše ve své knize Národ ďáblů o dobrém a špatném vládnutí toto: „Vláda, která chce ve své zemi a pro ni něco udělat, se nemůže spoléhat na sílu. Její vůdcové by měli být rozhodní v tom, čeho chtějí dosáhnout, ve své vizi, ale při tom, jak toho dosahují, být v použití moci zdrženliví.“

Expremiér Fico se zachoval jako bezohledný politický predátor, který sleduje jen vlastní zájem. Ale napětí ve společnosti nepolevilo. A pokud má mít Slovensko do budoucna naději na obnovení důvěry mezi občany a státem, musí mít nakonec navrch ten, kdo zachoval důstojnou zdrženlivost a úctu k pravidlům. Prezident Kiska.

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít