Pro prezidentské volby možná neplatí, že Česko má jednaosmdesát senátorů

Kolik má Česká republika senátorů? Podle znění ústavy jednaosmdesát. Někdo může tvrdit, že v určitých momentech daleko víc. Na první pohled by to měl být nesmysl. Podíváte-li se do senátních lavic, nikdy v nich nenajdete sedět více než jednaosmdesát osob. Přesto se senátory mohou cítit i ti, kteří by do lavic měli po volbách teprve zamířit.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý rektor Univerzity Karlovy, Tomáš Zima zahájil prezidentskou kampaň.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy, Tomáš Zima zahájil prezidentskou kampaň. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Alespoň podle ústavy jejich mandát vzniká v momentu zvolení. Nic na tom nemění ani fakt, že vykonávat funkci naplno mohou až v momentu, kdy složí slib. Takže v jednu chvíli, pár týdnů po volbách, jsme v situaci, kdy dvě třetiny senátorů pokračují ve své práci, protože se jich volby netýkaly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: Pro prezidentské volby možná neplatí, že Česko má jednaosmdesát senátorů

Další obhájili svůj mandát a pobyt v lavicích si tím prodloužili o šest let. Jiní zase skončí a nahradí je nováčci. Když se všichni sečtou, dostaneme se na vyšší číslo než osmdesát jedna.

Blíží-li se prezidentská volba, mohou teoretické spory o počtu senátorů v přechodném období nabýt zajímavých rozměrů. Ukazuje se to na příkladu bývalého rektora UK Tomáše Zimy. Ten se hodlá ucházet o post hlavy státu. Zatím nenasbíral dostatečný počet podpisů od občanů. Podmínky pro kandidaturu tak hodlá splnit pomocí podpory od senátorů.

Potřebuje ji získat minimálně od deseti. Pod kandidátní listinou, kterou prý už v první polovině října zaregistroval na ministerstvu vnitra, má podpisů třináct. Takže by měl požadavkům bez problémů vyhovět. Přesto nemá jistotu.

Spor právníků

Zimovu kandidaturu totiž podporují také senátoři, kterým 15. října skončil mandát. Zároveň na listině jsou podpisy senátorů, kteří byli čerstvě zvoleni. Tomáš Zima tak namixoval dohromady staré i nové složení horní parlamentní komory.

10:44

‚Volba bude o tom, jestli Babiš, nebo antibabiš.‘ Šéf ANO by mohl v lednu oslovit radikály, míní politolog

Číst článek

Podle názoru některých ústavních právníků to dělat nemůže. Do půlky tohoto měsíce si měl prý vybrat buďto ze starého, nebo z nového složení Senátu. Neměl by to míchat dohromady.

Jiní právníci zase tvrdí, že pokud vše stihnul do 15. října, může čerpat podporu z širšího okruhu senátorů než z jednaosmdesáti. Tedy i z řad těch, kteří už v době prezidentské volby senátory nebudou.

Na zajímavý spor právníků není v tuto chvíli čas. Rozhodnutí musí být jednoznačné. Za pár týdnů by mělo být definitivně jasno o tom, kdo se může skutečně pustit do boje o Hrad. Je velmi pravděpodobné, že se o účasti některých povedou možná i soudní spory, které by mohly ohrozit průběh voleb a případně i jejich výsledek.

Přitom už v minulosti panovaly nejednoznačné názory na to, jakým způsobem mohou kandidáti získávat podporu od senátorů a poslanců. Politici slibovali, že příslušné zákony upraví, aby nedocházelo k pochybnostem. Nic však nezměnili. Takže zdánlivě absurdní spor o to, zda v určitou chvíli máme jednaosmdesát senátorů, nebo je jich více, může zkomplikovat prezidentské volby.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme