Nese si s sebou ‚pachuť nevýhry‘, hodnotí šance staronového kandidáta Fischera politolog
Prezidentský kandidát Pavel Fischer z roku 2018 se o Hrad pokusí i v nadcházejících lednových volbách. Své rozhodnutí oznámil v pondělí a koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) jej v úterý v poledne jmenovala spolu s Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem jako „osobnosti vhodné pro funkci prezidenta“. Oznámila však, že voličům přímé doporučení nedá. Politolog Miloš Gregor současnému senátorovi a třetímu z prezidentské volby 2018 velké šance nedává.
„Nemyslím si, že by Pavel Fischer byl favoritem prezidentských voleb. V průzkumech se pohybuje okolo 5-7 % preferencí, ale pokud se něco dramaticky nezmění, nemyslím si, že má šanci na výrazně lepší výsledek než ve volbách předchozích,“ komentuje pro iROZHLAS.cz politolog Miloš Gregor z Masarykovy Univerzity, který se zaměřuje i na politický marketing a podílel se na kampani Spolu.
Koalice Spolu podle premiéra Petra Fialy (ODS) nechce, aby se na Hrad dostal extremista nebo populista. „Nejdůležitější je, aby měl prezident jasnou prozápadní orientaci a ctil Ústavu,“ řekl Fiala na tiskové konferenci v Brně.
Spolu nemá vlastního kandidáta na prezidenta. Nevydá ani doporučení pro první kolo voleb
Číst článek
Předseda lidovců Marian Jurečka uvedl, že Fischer, Nerudová i Pavel vybočují z řady prezidentských kandidátů. Doplnil, že se někteří lidovci podílí na sběru podpisů a členská základna KDU-ČSL se aktivně zapojí do kampaně.
Fischer už oznámil, že se mu podařilo sesbírat dostatek nutných podpisů pro kandidaturu. V případě senátorů je zapotřebí deset podpisů, v případě poslanců 20, třetí možností je 50 tisíc podpisů občanů.
Senátoři středopravicových stran mu pomohli do voleb už před pěti lety. Mezi sedmnácti, kteří se pod jeho kandidaturu podepsali, byli většinově členové klubů lidovců a Starostů, v jednom případě ale i občanský demokrat Jiří Oberfalzer a senátor za ČSSD František Bublan.
Byť do prezidentské volby 2018 vstoupil Fischer jako jeden z posledních, obsadil nakonec se ziskem lehce přes 10 % třetí místo. Hlasovalo pro něj 527 tisíc voličů.
Měsíc před volbami si zavařil výrokem z debaty v Katolickém domě v Blansku, kde řekl, že by nejmenoval homosexuála ústavním soudcem. Pro iROZHLAS.cz svá slova následně označil za „nepatřičná“ a omluvil se, že se do odpovědi zamotal.
Krátce po volbách deklaroval, že je připraven se zúčastnit i příštích prezidentských voleb. To teď potvrdil.
„Dovedu si představit, že výsledek okolo 10-12 % je stále schopný získat. Jeho šance na postup do druhého kola ale vidím jako poměrně malé. Je tam totiž faktor, že je Pavel Fischer stále aktivní v politice, byť o něm není třeba tolik slyšet. Už ale není novým aktérem na volební scéně, což voliči mají rádi,“ popisuje politolog Gregor.
V mezidobí se Fischer přesunul do Senátu, kam se dostal po jednoznačném průběhu na podzim 2018. V obvodu Praha 12 získal jako nezávislý kandidát podporovaný KDU-ČSL, ODS, TOP 09 i STAN už v prvním kole 48 % a ve druhém dominanci potvrdil ziskem 78 %.
„Druhým důvodem, proč mu příliš nevěřím, je jeho poměrně čerstvá image kandidáta, který minule nevyhrál. Nevidím změnu, kdy by najednou lidé měli volit kandidáta, který si s sebou nese tuto ‚pachuť nevýhry‘,“ podotýká Gregor.
V horní komoře Parlamentu prozatím celý mandát strávil mimo senátorské kluby jako nezařazený. Úzce ale spolupracuje s kolegy ze stran, které jeho kandidaturu podpořily. I díky tomu si dokázal vyjednat post šéfa vlivného Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
A právě z titulu této funkce byl v uplynulých čtyřech letech velmi aktivní v otázkách mezinárodních vztahů a bezpečnosti. Od začátku ruské agrese byl dvakrát na Ukrajině – v dubnu a srpnu.
Staronový uchazeč o Hrad
Fischer oceňuje důvěru, kterou mu (s dalšími dvěma konkurenty o Hrad) koalice Spolu vyjádřila. „Ačkoliv v Senátu působím jako nezávislý a nejsem členem žádného politického uskupení, důvěru, kterou ve mě tyto strany vložily, se budu snažit nezklamat,“ uvedl.
V posledních době na to, aby se stal Fischer prezidentským kandidátem koalice Spolu, tlačili především lidovci, ke kterým má i díky svému hodnotovému konzervatismu zřejmě nejblíže. Nakonec se ale senátor exkluzivní podpory nedočkal.
Median: Prezidentskou volbu by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém Pavel. Podpora vzrostla Nerudové
Číst článek
„Nedovedl bych si představit, že by celé Spolu podpořilo výhradně jeho. Přece jenom spojenectví tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Fischer je politik spojený s KDU-ČSL, to znamená s nejslabší z těchto stran, co se týče celostátních preferencí. Nedovedu si představit, že by například premiér za ODS exkluzivně podpořil kandidáta KDU-ČSL,“ domnívá se politolog z Masarykovy Univerzity.
Podle průzkumů k prezidentským volbám je Fischer až ve druhém či třetím sledu kandidátů. Favority jsou zatím Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO), který ale dosud účast ve volbách nepotvrdil. Na třetím a čtvrtém místě se objevují Danuše Nerudová a odborářský předák Josef Středula.
Podle Medianu by Fischera v srpnu volilo 6,5 % lidí, což by mu stačilo na dělené páté místo s dalším bývalým prezidentským kandidátem Markem Hilšerem.
Fischerovou předností ale může být, že jej mnoho voličů už zná a má také podle čísel Medianu třetí největší volební potenciál – až 21 %.
Podpora od Spolu podle Gregora může Fischerovy preference mírně zvýšit. Na druhé straně ale vnímá i rizika, jaké podpora vládních stran pro kandidáta může mít: „Vláda se potýká s mnoha souběžnými krizemi, i mezi jejich voliči vládne mírné rozčarování. Proto by mohla jejich přehnaná podpora jednomu z kandidátů znamenat spíše ‚polibek smrti‘.“
Menší zlo, nebo větší změna? Simulátor druhého kola prezidentských voleb
Číst článek
První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později. Přihlášku musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.
Diplomat i Havlův muž
Pavel Fischer studoval v Praze, Ženevě i Paříži. V 90. letech byl nejprve osobním sekretářem pražského biskupa Františka Lobkowicze, v letech 1995 až 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, a to mimo jiné jako poradce Václava Havla, v letech 1999 až 2003 byl ředitelem jeho politického odboru.
Poté byl až do roku 2010 českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, ve Francii byl za aktivity a zásluhy ve prospěch bilaterálních vztahů oceněn řádem Čestné legie, v Monaku řádem svatého Karla.
Po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální ministerstva zahraničí a předtím, než se poprvé ucházel o post hlavy státu, působil jako ředitel neziskové organizace STEM.
