Putin ukázal, že není politický psanec
Třídenní summit skupiny BRICS, který proběhl v tatarské metropoli Kazani, se stal nejreprezentativnější událostí v Rusku od února 2022, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Mezi hosty byly nejen zakládající a další členské země bloku, ale i delegace těch států, které o členství teprve uvažují.
Jednoznačné, byť jen symbolické vítězství Vladimira Putina – tak hodnotí toto setkání světová média. Přes třicet zastoupených zemí, ale i osobní návštěva generálního tajemníka OSN Antonia Gutterese a jeho setkání s Putinem, hlavně euroamerickému světu jednoznačně demonstrují, že izolovat Rusko se mu prostě nepodařilo – a hlavně nepodaří.
Mezi pět zakládajících členů patří Indie a Čína, dvě nejlidnatější a zároveň ekonomicky významně rostoucí mocnosti světa. To je realita, s níž nehnou ani Spojené státy, ani EU. Summit v Kazani se zkrátka pro Putina stal možností demonstrovat jak Západu, tak Rusům, že ruský prezident není politický psanec a že politické špičky více než desítek zemí tzv. globálního Jihu ho plně respektují.
O společenství BRICS se často a zřejmě právem říká, že je už patnáct let ve stádiu zrodu a že nemá ani své stálé sídlo, ani řádnou agendu, jíž by se na jednotlivých summitech zabývalo.
Ruská ekonomika závislá na čínské
Jak ale podotýká komentátor ruského vysílání BBC Grigor Atanejsan, jeden problém by se tam projednávat mohl – a tím je „dedolarizace“ světové ekonomiky a vytvoření nového globálního platebního systému.
Účastníci summitu byli pro jistotu upozorněni, že do Kazaně si s sebou mají vzít dolary či eura, tedy valuty volně směnitelné v ruských bankách. Platební karty Mastercard či Visa tam totiž nefungují…
5:25
Šéf OSN neměl na mírový sjezd čas. Na summit zločince Putina si ho však našel dost, říká analytik
Číst článek
Kazaňský summit rozhodně připomněl jednu věc: ruská ekonomika je den ode dne stále závislejší na té čínské a důvod je zcela jasný – válka na Ukrajině. Ostatně v podmínkách obchodních a finančních sankcí ze strany Západu to ani jinak nejde.
Přitom tu ovšem dochází k zajímavé, ale vlastně logické proměně: čínský prezident Si Ťin-pching sice o Vladimiru Putinovi dál mluví jako o „drahém příteli“ a dál se s ním stýká častěji než s jinými světovými vůdci.
Na druhé straně se ovšem vztahy obou autoritářů poněkud změnily – zřejmě hlavně proto, že i čínský prezident si uvědomuje, že agresorská vina Putinova Ruska vůči Ukrajině je celosvětově neoddiskutovatelná.
Tomu ostatně plně odpovídá kritický postoj většiny účastníků summitu k ruskému řádění na Ukrajině (Rusové například vcelku běžně popravují zajatce) i všetečné otázky, jak je to se severokorejskou vojenskou přítomností.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Voliči vládní koalice jako ohrožený druh. Proti vládě se ozývá už téměř každý
Apolena Rychlíková
Babiš bojuje o čest, česká společnost o pojem pravdy. O to, že pravda není názor
Martin Fendrych
Férovost v politice se v Česku nevyplácí
Lída Rakušanová
Může se Julie Navalná stát ruskou prezidentkou?
Alexandr Mitrofanov