V případě prvního bodu platí všeobecná shoda, že nápad na povinné přijímání běženců neměl nikdy perspektivu a naopak jedině prohloubil příkopy mezi jednotlivými členskými státy.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Stejně tak se dá konstatovat, že se nenajde snad nikdo, kdo by nechtěl mít v maximální možné míře zabezpečené hranice EU. Teď půjde naopak daleko víc o režim na vnitřních hranicích Evropské unie, do jaké míry mají být kontrolovány a jestli například je nebo není přípustné vracet běžence do jiných členských států.

Jednu z klíčových rolí při tom sehraje rakouský kancléř Sebastian Kurz, a to nejenom proto, že jeho země převezme v červenci na půl roku předsednictví v Evropské unii. Sebastian Kurz již před třemi roky varoval, že politika otevřených hranic je velkým rizikem.

Stejně jako tenkrát, vymezuje se i nyní především vůči současné německé kancléřce Angele Merkelové. Jestliže Rakušan zastává dlouhodobě názor, že každý evropský stát má právo upravit svůj hraniční režim podle svého, aby tím chránil své teritorium a vlastní občany, je šéfka německé vlády přesvědčena o nutnosti dohodnout se s ostatními – i za cenu bolestivých kompromisů.

Koalice ochotných

Momentálně se zdá, že Kurzova metoda má v Evropě větší podporu, včetně samotného Německa. Nejmenší strana současné koalice v Berlíně, bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), se ve věci budoucího hraničního režimu pro běžence otevřeně postavila proti Merkelové.

Její hlavní představitelé, v čele se spolkovým ministrem vnitra Horstem Seehoferem a bavorským premiérem Markusem Söderem, jsou odhodlaní jít až do krajnosti a riskovat pád vlády. Nedávno se během několika dní opakovaně sešli právě s Rakušanem Kurzem a poklepávali si s ním na ramena. V úterý dokonce proběhlo v Linci první společné zasedání rakouské a bavorské vlády, jehož hlavním tématem byly hranice.

Kurz se sice následně dušoval, že se nechce v žádném případě vměšovat do konfliktů uvnitř německé vlády, ale vůbec nezakrýval, jak moc silně počítá s Bavory do své „koalice ochotných“, o jejímž vzniku již nějakou dobu hovoří. Má se jednat o skupinu členských států, která potáhne v migrační politice za jeden provaz, a to zcela opačným směrem, než chce Merkelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster: Rakouský kancléř Kurz buduje protimerkelovskou internacionálu

Její součástí by měly být i státy Visegrádské čtyřky, s nimiž se Kurz rovněž sešel. Stejně tak ale i nová vláda v Římě, která již v minulých dnech přešla od slov k činům a například zabránila lodím humanitárních organizací s uprchlíky na palubě vplout do italských přístavů.

Na obzoru je tak vznik „protimerkelovské internacionály“, jejíž členy spojuje odpor k pokračující migraci i k pracně a zdlouhavě vyjednávaným unijním dohodám. Má značně destruktivní potenciál, který může Evropskou unii uvrhnout do další krize.

Nikdo nemůže tyto členské státy vinit z toho, že chtějí řešit migraci z dlouhodobé perspektivy. Zároveň by ale také měly nastínit, jak si představují budoucí podobu unie. Jestli se ale i na tom dokáže Kurzova „internacionála“ shodnout, je otázkou.

Robert Schuster Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít