Proč se ruský jaderný průmysl ještě neocitl pod sankcemi
Svět se zatím dost dobře nemůže zříct přinejmenším ruského jaderného paliva. Úvodem jeden malý příklad toho, do jaké míry jsou některé státy Evropy i jiných světadílů závislé na dodávkách jaderného paliva z Ruska.
Ani ne týden po vpádu ruských tanků na Ukrajinu, už po uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla, na Slovensku přistává ruský nákladní Il-76.
Má výjimku, protože přiváží kriticky důležité palivové články pro čtyři slovenské jaderné reaktory sovětské výroby. Pár dní nato stejné letadlo přistává v Maďarsku, a to za stejným účelem.
Není divu – právě Slovensko a Maďarsko jsou v zásadě zcela závislé na dodávkách jaderného paliva z ruského Rosatomu. A aby se to nepletlo, více než třetinu palivových článků pro své reaktory si takto musí obstarávat i Bulharsko a Česko.
EU se od samého počátku války na Ukrajině soustředila na úkol zbavit se závislosti na ruské ropě a plynu. Nakonec to bylo snazší, než se původně předpokládalo. Jak se ukazuje teď, mnohem obtížnější bude obejít se bez ruského jaderného paliva.
Obohacování uranu
Zjevné evropské rozpaky lze ale poměrně snadno vysvětlit: ruský jaderný průmysl má obrovský vliv nejen u nás na starém kontinentu, ale doslova po celém světě. Rusko vlastní téměř polovinu světových kapacit na obohacování uranu a palivové články dodává kupříkladu i do USA.
Müller: Odstřižení se od závislosti na ruském plynu je malý zázrak. Soběstačnost Česka ale reálná není
Číst článek
Tam platí tvrdý protiruský sankční režim, z nějž je ovšem v tomto případě třeba učinit výjimku. USA tak za ruské jaderné palivo rok co rok Ruské federaci platí miliardu dolarů.
Podle názoru odborníků se poměrně snadno dají nahradit dodávky ruského uranu dovozem z jiných nalezišť, ovšem hledání kapacit na obohacování této základní suroviny může trvat léta. Už dnes svou srovnatelnou produkci nabízí americká firma Westinghouse, s níž spolupracuje i ČR.
Američané však ruské dodávky jen tak nahradit nemohou. Na technologii obohacování uranu není nic tajného, ovšem vybudování nové výrobní základny bude vyžadovat obrovské prostředky, které okamžitě k dispozici nejsou.
Před Evropou a světem tak postupně vyvstává problém, který zřejmě na samém počátku ruského dobrodružství na Ukrajině skoro nikoho nenapadl – závislost na ruské ropě a ruském plynu byla zkrátka výrazně zřetelnější.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky
Apolena Rychlíková
Předpokládané překvapení – ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
Jan Fingerland
Mrtvý muž jako zdroj příjmů, to je ruská realita
Alexandr Mitrofanov
O budoucnosti by měli rozhodovat mladí politici
Kateřina Perknerová